od: šuměnka
Anotace: včerejší toulání se v představách
deviantArt.com
*
Na ostrově, co vznáší se dík vznešenému Snění
tvoří se mosty visuté z Kódů a Fantazií
Světla se lámou v prostoru do mlžných uza.chvění
tam stačí se teď přeskupit - stéct v ohlazenu cest;
hodiny tančí v rytmu Jive - čas klidně opomíjí
pro hloubky různých variant - kam Taj sní notám vlézt...
*
Kolotoč mění tváří Vzor - dle planet, hmot a vizí
Smích v něm zas víří chřestěním - jak dlouhý Zlatý had
Komety jisker odhadnou - co zjeví se, co zmizí
když Mlhoviny světelné - zas rozdýchnou se v šíře;
kolem si Výskot cyklí kruh - zas znovu a moc rád
na Draky občas zamrká – náladou pro šmakýře...
*
Bludiště světla Zrcadel - šeptá nám jména tiše
křiví se slova, obrazy - pro pochopení hádat
smích šaška někdo nasadil, co masky ruku v břiše
ten Luny.prak vás vyzve dál – jen račte směle blíže...
Most relativní vede vás - přes Bránu velké Madam
Tak krásné Sny si nechte zdát – než Prak vystřelí do Beztíže..
* *
Poezie „Vesmírný Luny.prak..“ je fascinující a podmanivý text, který se snaží o spojení syžetu a jazykového experimentu. Tato báseň nám otevírá brány do světa imaginace, kde se prolínají prvky fantazie, vědy a náladovosti.
Silnými stránkami díla je jeho schopnost evocovat prostor a atmosféru, která čtenáře vtahuje do neznámého, téměř surrealistického prostředí. Všudypřítomný motiv snění a fantazie je v textu protkán s důvtipem a hrou s jazykem. Výrazy jako „mosty visuté z Kódů a Fantazií“ či „mlžná uza.chvění“ působí jako metaforické mosty, které propojují různé dimenze reality a imaginace. Využití rytmu a zvukomalebnosti, které se nám odvíjejí v obrazech jako „hodiny tančí v rytmu Jive“, přispívá k dynamice textu a udržuje čtenářovu pozornost.
Další silnou stránkou je hravost s jazykem a struktura textu. Autor si s jazykem pohrává, invencí vytváří nové výrazy a obrazy, které nutí čtenáře k zamýšlení nad jejich významem. Například zmínka o „Zlatém hadu“ nebo „přes Bránu velké Madam“ ukazuje na bohatství asociací a potenciálních interpretačních linií, které čtenář může sledovat.
Na druhou stranu se text potýká s jistými slabostmi. Přemíra symboliky a abstraktnosti může chvílemi působit zmatečně, a některé pasáže mohou čtenáře vykolejit. Bez konkrétního kontextu a ukotvení v reálném světě může být pro laika obtížné nalézt pevný bod či přesně pochopit některé obrazné vyjádření. Například fráze jako „Bludiště světla Zrcadel“ jsou krásné, ale jejich denotace a konotace zůstávají poněkud neuchopitelné.
Dále, jakmile se text dostává k závěru, může se zdát, že ztrácí na síle a jasnosti myšlenek, a může zanechat čtenáře s pocitem, že význam byl ztracen v abstraktních vyjádřeních. Případné rozplynutí myšlenky může odvést od hlavní nitě, kterou se autor snažil předestřít.
Celkově lze říci, že „Vesmírný Luny.prak..“ je pozoruhodný experiment s formou a jazykem, který si zaslouží pozornost a reflexi. Jeho síla spočívá v jeho imaginativnosti a zvukomalebnosti, ale také dává najevo, že někdy je méně víc. Jakýsi balanc mezi abstraktním a konkrétním, mezi vírou v neomezenou fantazii a snahou o sdělení jasného významu, by mohl být pro budoucí texty inspirativním vodítkem.
09.04.2025