ChatGPT | Svobodná věda (I/10)

10.

Minule: Nimus chce jet do Kremtu, je ale na nádraží opět unesen, tentokrát gorilami černého mága Kulma. Ten se zmocní sošky Jasny a vymýšlí, co s Nimem podnikne.

--- --- ---

Nimus seděl v pokojíku Kulmova domu skoro do večera, pak ho strážný odvedl ke svému šéfovi. Kulmus seděl v křesle a kouřil dýmku. Vyzval Nima, aby se posadil do křesla vedle něho.

„Přemýšlel jsem o vás, Nime, skoro celý den a věřím, že mi za to stojíte. Hufloga zřejmě nikdy nezískám, spíše se o něho budu muset postarat, řekněme, jako o svou konkurenci. Vy jste perspektivní magikus a já mám takové lidi rád. Nabízím vám práci, dobře placenou práci. Dostanete vybavenou magickou pracovnu, vaším úkolem bude prozkoumat artefakt, který jste mi přinesl. Ne že bych svým magikům nevěřil, nicméně nový pohled na věc bude přínosný. Co vy na to?“

„Pane Kulme, jsem svobodný medikus, nikdy jsem nepracoval pro nikoho jiného. Nezlobte se, ale budu muset odmítnout.“

„Zřejmě nechápete dobře svoji situaci, Nime. Vzal jste Huflogovi věc, které si jistě nemírně cení. Pokud by vás udal na policii, nebude se mu nikdo divit. Rozhodně jste v očích Hufloga zločinec, kterého může kdykoliv zlikvidovat. Jistě jste měl možnost seznámit se s některými Huflogovými zaměstnanci, nejednají zrovna v rukavičkách. Pokud moji nabídku odmítnete, nechám vás vašemu osudu a nebude to osud příjemný, to mi věřte. Když se stanete mým zaměstnancem, budete zároveň pod mojí ochranou a já dovedu být ke svým lidem pozorný. Mám taky zaměstnance, kteří se vyznají. Takže co řeknete teď?“

„Já nevím,“ váhal Nimus.

„Podívejte, nebudu na vás tlačit. Pošlu teď s vámi jednoho muže, aby vás odvezl domů a pro tuto noc se postaral o vaši bezpečnost. Jestliže ráno nastoupíte do jeho auta a přijedete do mého domu, budete pod mou ochranou a budete se moci věnovat zajímavé práci. Jinak…“

Kulmus vstal a vyprovodil Nima z pracovny. Jeden z Kulmových mužů skutečně naložil Nima do auta a odvezl ho do čtvrti magiků. Potom zůstal v autě, pokuřoval a díval se kolem. Nimus šel do svého bytu a posbíral vzkazy, které mu někteří jeho klienti napsali. Nebyly to zrovna vzkazy příznivé.

Co teď? Hrozí mu opravdu nebezpečí? Asi ano, nakonec sám Kulmus může dát pokyn k jeho odstranění a policii informovat, že za vším stojí Huflog. Navíc ho stále lákala soška bohyně Jasny, která by mohla mít zajímavé vlastnosti. Rozhodl se, že Kulmovu nabídku přijme.

Bylo už kolem osmé hodiny, když zazvonil telefon.

„Nimus, magikus medikus, prosím.“

„Tady je Getalk, rád vás slyším, Nimusi, už jsem měl o vás starost. Ctím soukromí členů cechu, ale málem jsem vás nechal hledat pomocí magických nástrojů. Co je s vámi?“

„Mistře, řekněme, že jsem si vzal dovolenou.“

„Jistě, to je pochopitelné, každý má nárok na dovolenou. Je ovšem lepší, když to někomu řeknete dopředu, jen tak zmizet, aniž byste se postaral o klientelu, to není moudré.“

„Dám to do pořádku, mistře, vyvěsím tabuli, že jsem mimo svůj dům a napíšu na ni kontakt na jiného medika.“

„To už je lepší. Odpočiňte si a uvažujte o nabídce, kterou jsem vám dal. Cech rád přijme nového mistra, který je řádným členem společenství a plní si své povinnosti.“

„Děkuji za důvěru, mistře, budu nad tím uvažovat.“

Getalk zavěsil, Nimus položil sluchátko a hlavou se mu honily myšlenky o jeho situaci. Kdyby cech věděl, že se chystá pracovat pro Kulma, tak by ho nejspíš vyloučili, o nějakém jmenování mistrem by si mohl nechat jen zdát. Zaplést se s mafií není nic příjemného.

Ráno nastoupil do auta, nevyspalý strážce jen pokývl hlavou a odvezl Nima do domu na Negrusově ulici. Tam mu ukázal vchod pro zaměstnance a Nimus šel do nízké budovy v zahradě. Prošel chodbou, četl vizitky na dveřích, u jedněch našel nápis „Raglud, vedoucí magikus,“ zaklepal a vešel.

Raglud seděl za stolem, na očích měl silné brýle a něco kutil na malém zařízení upevněném ve svěráku. Pod šedivějícími vlasy bylo vidět vysoké čelo, knírek a bradku. Raglud se do jisté míry podobal Kulmovi, pouze byl o něco starší. Vzhlédl, sundal brýle a díval se podezřívavě na Nima.

„Vy musíte být ten nový, Nimus, to je myslím vaše jméno.“

„Ano, pane, to jsem já.“

„Pojďte, zavedu vás do vaší pracovny.“

Raglud vstal a vedl Nima na konec chodby. Otevřel dveře bez vizitky a pokynul Nimovi dovnitř. Před Nimem stál pracovní stůl s bohatým vybavením. Několik transletů různých tvarů, velký amulet s vlčí hlavou, lesklá koule visia, váleček telexu, běžný telefon a uprostřed toho všeho stála soška bohyně Jasny.

„Tady máte všechno, co budete potřebovat,“ řekl Raglud. „Těch několik transletů tu není jen pro vaše pohodlí, máme tu poměrně slabou žílu praenergie, je lepší mít po ruce připravené nástroje, než je každou chvíli dlouze nabíjet. Vezměte si amulet a noste ho stále na krku. Je to náš speciální výrobek, má vysokou míru ochrany držitele a navíc ho můžeme snadno zaměřit pomocí visia, což se vám může hodit, když budete mít problémy. Máte své úkoly, nechám vás, abyste na nich mohl nerušeně pracovat. Když budete něco potřebovat, víte kde mě máte hledat.“

Raglud odešel, Nimus se posadil do pohodlné kolečkové židle a vzal do rukou sošku. Tohle teď bude jeho „klient“ pomyslel si hořce. Vzal do rukou translet a začal prohlížet sošku magickými metodami, šeptal formule a zkoumal reakce, úplně se do své práce zabral. Pouze občas zapsal nové poznatky do bloku, který našel v šuplíku.

Kolem poledne nakoukla do dveří mladá žena, usmála se a řekla: „Hleďme, koho to tu máme. Myslela jsem, že šéf konečně lapil Hufloga a zatím je tu nějaký mladík, pěkně vás u nás vítám, kolego, já jsem Evrena.“

„Nimus, zdravím vás, Evreno.“

Evrena vstoupila do místnosti, dala si ruku v bok a smyslně zakroutila zadečkem. Byla to plnoštíhlá dívka, Nimus taky nebyl zrovna vzor štíhlosti, takže neměl žádný problém.

„Půjdete na oběd, Nime?“ zeptala se Evrena.

„Jistě, pokud to není proti regulím tohoto domu.“

„Ale jděte, přece nebudeme o hladu. Tady si musíme odvést svou práci, nikoho nezajímá, kdy chodíme do práce a kdy jdeme pryč. Pan Kulmus je velice chápavý šéf a Raglud se o své podřízené vlastně ani nezajímá. Pojďte, kousek odtud je dobrá restaurace, zvu vás.“

Od toho dne se Nimus věnoval zkoumání sošky a chodil s Evrenou na oběd. Ta se ho nepokrytě snažila svést, jenže Nimus byl opatrný. Už tak měl ve svědomí problém, že pracuje pro mafii, ještě se tak zaplést s mafiánskou magičkou pochybného charakteru.

Výsledky Nimovy práce byly všelijaké. Soška mohla sloužit jako spolehlivý translet, uměla vytvářet i rušit iluze, dokázala překonat ochrannou bariéru amuletu. Stále však nebylo jasné, z jaké látky je vyrobena a jakým způsobem v sobě udržuje praenergii, které bylo vždy dost. Zdálo se, že se soška automaticky dobíjí.

Přišel Raglud, díval se podezíravě na Nima a na sošku.

„Šéf se zajímá o výsledky vaší práce, Nime, co mi k tomu můžete říci?“

Nimus pověděl Ragludovi o svých měřeních a ukázal mu blok s poznámkami.

„Zajímavé. Zvláštní věc, ta soška,“ řekl Raglud. „Nicméně zázračná jistě není. Například to rušení amuletů. Náš vlčí amulet jen tak něco nepřekoná, je to moje nejlepší dílo.“

„Váš vlčí amulet není pro sošku žádná větší překážka, pane Raglude. Je mi to líto, ale je to tak.“

„Tomuhle neuvěřím, dokud si to sám nevyzkouším. Mám amulet u sebe, zkuste na mě pomocí té sošky přivolat nějaké kouzlo, třeba magickou křeč. Vsadím se, že to ani nepocítím.“

Nimus pokrčil rameny, vzal sošku do ruky, namířil ji na Ragluda a vyslovil řídícím hlasem příslušnou formuli. Viditelně se nestalo nic zvláštního, jen Raglud se bez hlesu sesunul na podlahu. Nimus se hned pustil do jeho kříšení, nebylo to však nic platné, Raglud byl mrtev.

Zpráva o úmrtí prvního magika prolétla Kulmovým domem, Nimus byl volán k šéfovi, aby vše vysvětlil. Kulmus teď vůbec nepůsobil jako příjemný pán, tvářil se jako bůh pomsty.

„Co mi to tu provádíte, Nime? Jak je možné, že zemřel Raglud?“ řekl Kulmus přísně.

„Pane, je mi to líto. On chtěl, abych prověřil spolehlivost jeho amuletu. Říkal jsem mu, že ten artefakt moc amuletu ruší, chtěl se přesvědčit.“

„A to jste ho musel hned zabít? Nestačilo něco méně nebezpečného?“

„Chtěl abych na něho uvrhl magickou křeč. Je to jednoduchá formule, která má člověka odzbrojit chvilkovým stažením svalů. Nevěděl jsem, že má pan Raglud slabé srdce, které nevydrží ani tak mírné napětí.“

„Nime! Raglud byl můj nejlepší člověk!“ křičel Kulmus. „Vaše jednání je neomluvitelné, máte jedinou možnost, jak se zachránit. Musíte prokázat, že Ragluda nahradíte, musíte mi předvést nějakou opravdu kvalitní magii. Pokud selžete, dostane se vám stejného osudu jako vaší oběti.“