od: Bosorka9
Preberiem sa na chlad, zima mnou trasie
pootvorím oči, je tma, len malý kúsok sviece ešte horí
kde to som? pozviecham sa zo studenej zemi
ťažký vzduch, natiahnem ruky, malý priestor
tlmene počujem nejaké hlasy, otec? mama?
bolí ma hlava, začínam si spomínať .. NIE!
zamurovali ma! ale ja žijem! a kde je môj milý?
láska veľmi ti ublížili? búcham päsťami do steny
zostanem na chvíľu ticho, priložím ucho k múru
nič, počujem len svoje divoko bijúce srdce
začnem búchať na stenu, škriabať nechtami omietku
krvácajú mi ruky, nechty už nemám, bolesť cítim veľkú
zveziem sa po stene na kolená, schúlim sa na chladnej zemi
pohľad zablúdi do rohu, sviečka už dávno dohorela, je tma
chlad a strach, tak ako v mojej duši, som hladná, slabá
nešťastná, ani už neviem, koľko dní či len hodín som tu
láska moja, čo sa vlastne stalo? Kto osud nám takto napísal
veď sme sa milovali, lásku až za hrob sľubovali,
už nemám silu vstať a bojovať o slobodu, ležím
myšlienky slabnú, otec nechcel našu svadbu
vraj nie si dosť dobrý pre jeho dcéru, nemajetný
do čaše s vínom niečo mi dali, odniesli, zamurovali
poslušnosť otcovi odmietla som, kruto potrestal ma
no čo je s tebou, neviem, myslím na teba, láska moja
už ani chlad z dlážky necítim, pomaly zaspávam
spánkom večným, spravodlivým, zrazu ako z diaľky šepká
slabý hlas, láska moja, tu som, zachránim ťa
Počujem veľký rany, to srdce mi tak búši?
Lúče svetla jemne predierajú sa cez škáry v stene
Naraz veľa svetla, prach a buchot doľahnú ku mne
Niekto vlasy z tváre mi jemne odhrnie, pohladí, pobozká ma
Do náručia vezme, len vydrž, láska moja, som tu pre teba
Toto literární dílo je emotivní a psychologicky nabité vyprávění, které se dotýká témat jako je láska, utrpení a touha po svobodě. Autor výborně zachycuje pocity osamělosti a strachu, které vyplývají z beznadějné situace postavy uvězněné ve vlastním myšlení a těle.
Silné stránky textu zahrnují jeho schopnost vyvolat silné emocionální reakce u čtenáře. Výstižné obrazy, jako je "schúlim sa na chladnej zemi" nebo "srdce mi tak búši", nám pomáhají vcítit se do prožívání postavy. Jazyk je přiměřeně procesní, což vytváří intenzivní atmosféru a citlivě odráží psychologické a fyzické strádání protagonisty. Důvtipná metafora zamurování, která symbolizuje jak fyzické uvěznění, tak i emocionální oslabení, má výraznou hloubku a dobře podtrhuje celkovou tematiku.
Mezi slabé stránky by bylo možné zařadit poněkud repetitivní prvky — opakující se motivy utrpení a touhy po svobodě mohou některé čtenáře unavit. Sice účinně posilují naléhavost, ale v určité fázi mohou vyvolat dojem, že text není dostatečně rozmanitý. Dále se objevuje i nízká úroveň konkretizace — ačkoli postava vyjadřuje silné pocity, konkrétní okolnosti události zůstávají v některých místech nejasné. Tím je narušena možnost plného porozumění a zaujetí pro příběh.
Celkově lze dílo hodnotit jako silnou ukázku moderního přístupu k psychologickému dramatu a introspektivní poetice. S hlubokým emočním nábojem a výrazným jazykem dává text čtenáři možnost zamyslet se nad otázkami lásky, svobody a rodinných vazeb, přičemž i přes své slabiny dokáže zanechat silný dojem.
12.04.2025