od: zase já
Anotace: 12.4.1961 – Nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin jako první pobýval ve vesmíru a obletěl zeměkouli. Historický let na kosmické lodi Vostok 1 trval 108 minut.
dosud jen snílci, básníci
fantastové a blázni
vylétli vzhůru do mraků
navzdory lidské bázni
on první byl, kdo poprvé
opustil rodnou Zemi
a o čem svět jen tiše snil
provedl přede všemi
statečný jako Ďábel sám
sám na čenichu saně
vyletěl vzhůru ke hvězdám
odvážně, odhodlaně
a přestože dnes hlupáci
znevažují ten čin
tak obdiv světa neztrácí
pan Jurij Gagarin...
Toto literární dílo s názvem „Poprvé“ je zcela jednoznačně inspirováno historickým momentem, kdy Jurij Gagarin v roce 1961 jako první člověk opustil Zemi. Verše vyjadřují úctu nejen k jeho odvážnému činu, ale také k ideálům lidského snění a touhy po poznání, což svědčí o hlubokém porozumění kulturním a historickým souvislostem.
Silnou stránkou tohoto díla je především emocionální náboj, který z něj vyzařuje. Autor používá jazyk, který je jednoduchý, avšak účinný, a dokáže tak oslovit i široké spektrum čtenářů. Verše jako „statečný jako Ďábel sám“ vytvářejí silnou obraznost a zároveň přenášejí čtenáře do doby, kdy tento historický posun měl obrovský význam. Rým a rytmus jsou v tomto textu dobře udržovány, čímž se posiluje jeho muzikálnost a zvyšuje se atraktivita pro čtenáře.
Dalším kladem je schopnost autora zachytit dualitu lidského úsilí – na jedné straně odvaha a touha po prozkoumání vesmíru, na druhé straně obavy a skepticismy současníků, což je zachyceno v kontrastu mezi „snilci, básníky“ a „hlupáky“. Tato dualita podtrhuje komplexnost lidské povahy a přístupů k pokroku.
Na druhou stranu, slabou stránkou může být poněkud jednostranný pohled na Gagarinův čin. Ačkoliv se autor snaží oslavit jeho odvahu, osobní příběh nebo vnitřní konflikty, které mohly provázet Gagarinovy pocity, zůstávají neprozkoumané. Toto by mohlo obohatit text a přidat mu hloubku a osobní rozměr, které v současné podobě chybí. Také bych doporučil větší variabilitu v jazykových obratech, jelikož opakování některých frází může vzbuzovat dojem repetitivnosti.
Závěrem lze říci, že „Poprvé“ je zdařilým literárním pokusem zachytit významnou historickou událost a emoce s ní spojené. Skvěle oslovuje čtenáře a zanechává trvalý dojem. Nicméně by bylo prospěšné prozkoumat širší spektrum pocitů a perspektiv, které by mohly dodat větší hloubku a více rozměrů této oslavě lidské odvahy a touhy po poznání.
13.04.2025