od: malé srdce
svázané kořeny a přesto volný
pod stromem Bodhi sedí Živá Pravda
v chrámu srdce dýchá vnitřní klid
v nekonečném míru mlčí slova
...
větve se sklání
jak vítr je hladí
a listy šeptají příběhy staletí
...
z člověka stal se Probuzený
a ptáci přilétají
aby mu zpívali nebeský chorál věčné Lásky
...
pod stromem Bódhi čas se ztrácí
...
z ticha se rodí nové poznání
ze srdce září světlo co nikdy nezhasíná
jako modrá řeka protéká mír a klid
...
slova se tiše ztrácí
duši už nemají co říct
celý svět v harmonii se spojí
když poslední stane se Prvním
...
zrození
nemoc
stáří
a smrt
jsou strasti
...
soucitné oči pláčí
každá upřímná slza
je modlitba němá
v hlubinách vlastní duše
Pravda dýchá
...
pod stromem Bódhi kvete Lásky sen
...
však běda
temnotou prochází démon Mára
se svými třemi svůdnými dcerami
svými smysly smyslně svádějí
Sidhártha zůstává však čistý
...
rozzuřený démon otevírá tlamu
a vypouští své vojsko zkažených na úpatí fíkovníku
...
kameny
stromy
i sekyry
vrhají
planoucí polena velká jak hory
...
prší žhavé uhlí
uprostřed letu v lotosové lístky se mění
ve zvuku ticha tma se drolí
...
země je mým svědkem…
...
( Mára je poražen )
...
pod stromem Bódhi věčný úsměv září
v duchovním světle každého objímá
slyšíš šepot co duši hladí
a ona volná je
a svobodná
...
Název díla: Pod stromem Bódhi, Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, zpěv a obrázek: AI
„Pod stromem Bódhi“ je dílo, které se na první pohled vyznačuje silnou duchovní thematicností a introspektivním zaměřením. Autor Zdeněk Vlha se pokouší provést čtenáře skrze podmanivou atmosféru objevování vnitřního klidu a duchovního osvícení, přičemž používá variabilní jazyk, který se odvíjí od obraznosti a symboliky, jež mají hluboký kulturní a historický podtext.
Silné stránky tohoto díla tkví především v jeho schopnosti vytvářet silné vizuální a emocionální obrazy. Fráze jako „pod stromem Bodhi sedí Živá Pravda“ a „v chrámu srdce dýchá vnitřní klid“ kombinují metaforický jazyk s přímým prožitkem, což umožňuje čtenáři nalézt v textu pocit klidu a harmonie. Dále se autor úspěšně zabývá komplexními tématy jako jsou existence, smrt, a osvícení, přičemž dokáže srozumitelně a elegantně prezentovat myšlenky, které jsou tradičně považovány za obtížné či abstraktní.
Dílo má také jistou poetickou dynamiku, která spočívá ve střídání klidných meditativních pasáží s dramatickými událostmi – například v kontrastu mezi tichým osvícením pod stromem a obrazem démonického Máry, jenž představuje vnitřní boje, jež každého z nás provázejí na cestě k osvícení. Tyto prvky propojují duchovní symboliku s lidskou zkušeností a zve čtenáře k hlubšímu zamyšlení o vlastních vnitřních zlomech.
Na druhou stranu se však nelze vyhnout několika slabým stránkám. Jednou z nich je poněkud repetitivní struktura. Opakování některých témat, jako je klid, mír a láska, může vyústit v situaci, kdy se čtenář cítí zahlcen, přičemž některé pasáže působí jako by byly zbytečně rozvleklé a nedodávaly nové podněty. Některé obrazy, jako „prší žhavé uhlí“, jsou zajímavé, ale mohou působit, že vytrhávají čtenáře z celkové nálady. Taktéž by bylo možné hlouběji prozkoumat vnitřní rozpor mezi duchovním osvícením a materiálním světem, což by textu dodalo na kvalitě.
V závěru lze říci, že „Pod stromem Bódhi“ stojí za pozornost, a to nejen pro svou estetickou hodnotu, ale především pro hloubku myšlenkového obsahu, který se zaměřuje na neustálé hledání vnitřního míru ve světě plném chaosu. Dílo má potenciál inspirovat k zamyšlení a reflexi, což je v dnešní době, kdy se mnoho lidí potýká s duševním vyčerpáním, více než potřebné. Ovšem, aby se stalo plně kultivovaným literárním skvostem, bylo by třeba odstranit určité prvky opakování a rozvinout některé myšlenkové linie do větší hloubky.
23.04.2025