I TY...?
I TY...?
Anotace: @&@
I TY...?
vyčistil si zuby
posnídal
natáhl kalhoty
podíval se z okna
a...
jak to že si nikdy nevšiml
té svobody stromů
stojí si na místě
ševelí listím
a nemusí nic
jen jsou
jen jsou...
ta nádhera
nemuset nic
jen být
jen si tak mírnix týrnix
být
vypnul mobil
neodešel
rozhodl se
pro jednou
jen být
když se ho ptali
druhý den
kde byl
řekl jim
že nikde
že zkrátka
jen byl
sám sebou
se sebou
pro sebe sám
nechápali
ještě nikdy
nevypadal tak šťastně
mysleli si
jak podezřelé
musel se zbláznit
copak se to smí
být si šťastný
jen tak
pro nic za nic?
jak jim má vysvětlit
co to je
jen být
když si to
nikdy nezkusili?
usmál se na ně
šťastně
třeba mu úsměv vrátí
alespoň ten
kdo je sám sebou
jako třeba
teď
právě
TY
Praha, 17.2.2015
https://www.youtube.com/watch?v=I-FDRjj6_Nk
Komentáře (31)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Jen být...sám(a) sebou...:-)
28.10.2016 23:41:59 | Dreamy
Páni, jak jsi to našla? To bych sám nedokázal, a ještě tak rychle - už si ani nepamatuju, že jsem to někdy napsal :-)) Mám rád tyhle záhady - život bez tajemství by nestál vůbec za nic ;-)
28.10.2016 23:47:54 | Amonasr
došla jsem k tomu, že jsem sama sebou neustále... někdy je to bolestné, protože před sebou samou neuteču, ale já se raději sama se sebou přátelím... umím se sama se sebou slušně pohádat, tak zasmát a i dobře pokecat :-)
také lidé mě samotnou nemusí přijímat, ale jsem otevřena k diskuzi a také měním postoje, pokud mi někdo opravdu otevře oči a já zjistím, jak můj pohled byl omezený... já jen nějak hodně řeším, že se nechci jednoho dne probudit a říct si, že mi protekl život s prožitky mezi prsty... chci je zachytávat, chci je žít...
18.02.2015 22:11:36 | zelená víla
hezké.. mám to velmi podobně vílo.. :)
18.02.2015 22:38:26 | Amelie M.
Moc pěkně jsi to popsala. A že jsi sama sebou, o tom svědčí krásně i všechny Tvé texty a komentáře ;-) Děkuju :-)
18.02.2015 22:35:00 | Amonasr
to asi ano, jsou to pocity, zážitky.. něco osobní výpovědi... a samozřejmě chápu, že každý s nimi kompatibilní být nemusí, naprosto tomu rozumím... :-)
18.02.2015 22:56:02 | zelená víla
to je moc pěkný text.. jediné, co mi tam trošku nejde pod nos je ta svoboda stromů.. stojí si na místě.. lidi do nich bodají nožem, lámou jim větvě, psi je očůrávají, nemají možnost volby.. :) ale asi jsem hnidopich.. za chvíli mě nebudeš mít rád :) určitě se mi to ale moc a moc líbí! oslovilo mě to velmi..
18.02.2015 21:43:48 | Amelie M.
Tak proč bych Tě neměl mít rád za upřímnost? :-D Navíc ta chvála tam převažuje, tak to bych musel být sakra hnidopoch já... :-D Ale k těm stromům – víš, taky mě to napadlo, ale právě pro ten kontrast toho zakořenění na jednom místě s naší představou svobody se mi ten příměr zalíbil. Protože to je taková jiná svoboda, o které tu sním, svoboda odpojení se od vnějšího světa, ponoření do sebe sama, a tu si člověk může užít jen v sobě samém a může být klidně i upoután na lůžko, když to přeženu. Na všem vždycky najdeš mouchy, když budeš chtít, ale když se naopak budeš chtít naladit na tuhle mou strunu, tak to uděláš a nějaké očurávání necháš stranou ;-) Vždyť jsou i stromy, pro které jsme my jen takovou bezvýznamnou epizodkou, co už všechno a kolik našich generací v životě viděly. Věci, co už se třeba učíme jen z knih a neumíme si je ani představit tak, jaké skutečně byly. A ony už byly jejich svědky a budou tu i po nás. Ořech na naší zahradě zasadil děda, s nímž jsme se ani nepotkali, umřel dřív, než jsem se narodil. Zažil (ten strom) narození a dětství mé mámy, pak Němce, co je vyhnali z pohraničí, pak české zlatokopy, co zase vyhnali ty Němce, pak znovu moji mámu, když nám barák vrátili, pak i mě a mé kamarády, někteří už mezitím umřeli, a nakonec jsem ho nechal porazit já, když ho rozťal blesk a pak ho zlomila vichřice. Dožil se sice jen pitomých 80 let, ale tolik toho zažil, a nemusel se hnout z místa.... No, neměl krásný svobodný život? Stačí se chtít jen naladit... ;-))
18.02.2015 22:33:50 | Amonasr
krásně jsi to popsal.. ono mě pak něco v tom smyslu také napadlo.. :-) a to víš, že já se naladím.. :)) já o všem moc přemýšlím, to je můj zásadní problém.. víš..
18.02.2015 22:42:51 | Amelie M.
V tomhle mi dost mluvíš z duše, Pepo. Přesně tenhle stav "jen být... sám sebou... sám se sebou" mám totiž moc ráda. Já už jsem to tady nejspíš psala při jiné příležitosti... o tomhle jsou dost často ty moje vyjížďky na kole do přírody. Oprostit se od všech starostí, vypnout mobil, mozek... Jen tak se někde zastavit, na louce, v lese a úplně se nechat vtáhnout tím klidem, souznít. I když ten den předtím třeba nestál za nic, tohle mi spolehlivě dobíjí baterky a vracím se v pohodě. A není to jen o kole nebo teď v zimě o lyžích, někdy stačí i procházka nebo jen pár chvil, kdy člověk nic nemusí řešit, prostě si užívá je to samotné bytí.
18.02.2015 20:34:57 | AndreaM
Díky, Andreo, hezky ses rozpovídala. Až jsem Ti začal závidět, samozřejmě v dobrém – přesně tak nějak si to totiž představuju, ale kam se na Tebe hrabu... :-D Vždycky si tak jen sním o tom, jak si udělám třeba báječné dva nebo tři dny, kdy budu sám, odstřihnu se od všeho a budu si jen tak vegetit. A pak ty tři dny utečou jak voda a já zjistím, že jsem se od ničeho vůbec neodpojil.... ;-)) Ale jednou se mi to určitě povede :-D
18.02.2015 22:30:59 | Amonasr
Já kvůli tomu musím utíkat pryč, vzít kolo (nebo aspoň nohy na ramena) a honem ven. Jak jsem doma, taky to končívá jen tím sněním... doma se pokaždé najde něco, díky čemu zůstávám "připojená" :D
Tak ať si brzy najdeš způsob, jak se odstřihnout a můžeš si střihnout pár dní relaxu sám v sobě a jen se sebou :)
18.02.2015 22:58:02 | AndreaM
I já! ;-) Být občas jen se sebou a pro sebe mi s věkem připadá stále míň sobecké, a někdy i zoufale potřebné! A název je úplně přesný, podobnost s něčím jiným bych vůbec neřešil.
18.02.2015 15:33:57 | hledač
Děkuju za takové přijetí i za toleranci k názvu ;-) Ano, není v tom ani špetka něčeho sobeckého. Myslím si, že občasné pobytí se sebou samým je důležité, aby člověk vůbec mohl být sám sebou. Těžko bychom jinak mohli věnovat kus sama sebe druhým, kdybychom sami sebou nebyli. A stačí – nerad bych se do toho víc zaplétal, taky bych se už nemusel vymotat... :-D
18.02.2015 18:21:05 | Amonasr
Excelentní, milý Amonasře.
Ano, trefil jsi do černého. Pokud někde někdy to jsem opravdu já - tak TADY! :-)
18.02.2015 12:05:49 | Pamína
Díky za takovéhle přijetí, milá Pamíno :-) A k té pokloně Literu za tuhle možnost se milerád přidávám ;-)
18.02.2015 12:09:53 | Amonasr
Občas je "jen být" to nejtěžší ze všeho. Moc se mi to líbí
18.02.2015 11:46:54 | iluzionistka
Ano, strašně těžké. Ani sám nevím, jestli to vůbec dokážu ;-) A děkuju, mám radost, že Tě to oslovilo :-)
18.02.2015 11:49:23 | Amonasr