re in karmén...

ta budova byla skvostná
závojem v románském okně
povíval mistral
voněla šalvěj a snítky cypřiše
klima klid a čisto
linoucí se tichá hudba
barvy byzantské
černá zlatá
i blankytná modř
světlo dopadalo
na veliký krystal
štěpilo se a polarizovalo
po podlaze se vinula
stružka vody
jako pomyslný Styx
ale na druhé straně
nečekal Cháron
ale ona

byla tak okouzlující
jako sto osmdesát centimetrů
vysoký sévreský porcelán
s přišpendleným úsměvem na tváři
jako škraboškou
v šatech z fialového ultramarínu
s jemným proužkem
který se půvabně deformoval
na všech vybouleninách
a mé stárnoucí srdce zabilo šílenstvím
jako neduživý kůň
bičovaný surovým vozkou

už na vás čekám řekla
ne že bych si dělala nějaké iluze
ale vy jako věřící katolík
by jste měl tohle místo zbožňovat

já ale nejsem žádný katolík

tak co jste
musulman nebo animalista

vyznávám blues a chippendalea

to je jedno utrousila
a předložila mi jakési listiny
zbývá jen váš podpis

omámeně jsem podepsal
a vzápětí se podíval
do ústí hlavně

střih

probral jsem se v taxíku
který však neměl kola
jen podivné lopatky
jako u korečkového rypadla
a vepředu razící štít

provrtali jsme se
do malé místnosti
kde seděl obrýlený šiml
jméno! Zaržál

poněkud zaražen
poznamenal jsem
zda je to nová trasa metra
ale pohrozil mi kopytem
a tak jsem mu sdělil své nacionále

vás tu nemám zařehtal
vraťte se na zem

no dobrá
taxík tam ještě stál
nasedl jsem a odvrtal se
po chvíli jsem si všiml kabely
vlastně jsem si ani nepřečetl
co jsem podepsal
a sakra!
mohlo mi z toho být smutno
ale měl jsem už jiné starosti
jaké volánky budu mít na peřince
a jak se nosí podprsenky...