klinická...

ta zvláštní klapka přišla zničehonic
prostě se vynořila ze vzduchu na místě
kde byla předtím modrá oblaka
zněla jako Thór co řve do poháru medoviny
a s Mjólnirem hraje hru ,,plácni krtka,,

zřejmě se někdo z nich trefil
hlava se mi roztočila rychleji než babí léto v tornádu
a já se rozložil

pak mě ovšem zas někdo složil
a když jsem se rozhlédl
ocitl jsem se v nějaké místnosti ve tvaru pilulky
kdosi usrkával ,,piňakoládu,, ze zkumavky
někdo další brčkem cucal ,,bloody mary,,
jiný ochutnával ,,slzy neprovdaných panen,,
a pak vykřikoval že ,,slzy provdaných panen,, jsou lepší
jelikož mají mnohem větší grády

já byl usazen na kolečkovém křeslu
ucucával nějakou dobrotu
ze sáčku na krev připevněného ke kapačkám
co mi sestřička omotala kolem pasu
načež mi bylo sděleno že je to delikatesa ,,Kristův pot,,
prý vynikající na játra
o kterém se proslýchá
že jej kočovní cikáni nasbírali u Ježíšova kříže
a propašovali z Palestiny
s tím jsem dostal chuť i na jídlo
tak jsem si zajel k operačnímu stolu
a ukrojil si skalpelem kus uzeného bůčku

poté mě zaujal sexrengen
jenže tam byla docela fronta
tak jsem se přesunul k pódiu
na vystoupení skupiny Morfin
byli však poněkud malátní
naštěstí po nich naskočila kapela Viagra
a ta mě pěkně rozproudila

občas kolem prolétl nějaký havran
prohlédl lupou obsah sklenice
případně si poslechl
perlivost šampaňského stetoskopem
a také zkontroloval pacienty
mě třeba předepsal jako další chod džbánek ginfisu
a každou celou hodinu panáka bílého rusáka

později v noci jsem si zajel na masáž
kde mě sexy funebračka pomazala olejem
a připravila na hřeb večera
čipernou oslavičku v neonové hrobce
s koketním vzkazem
,,sejdem se na márách,,

stěžejní příchutí jejího úsměvu
byla máta peprná se špetkou kaliny
a dřív jsem se domníval
že zlato a krystal jsou dvě odlišné věci
jenže pak promluvila
,,víte příteli že lidi si pořád lámou hlavu
jestli je láska na první nebo desátý pohled možná?
jenže láska je pohled
stačí nechat za sebou opečovávanou zahrádku předsudků
zatáhnout za neposedný břečťan tajné divočiny jiného člověka
a vyklouznout z masky
vy vypadáte po té terapii docela k světu,,

voněla stejně jako Tádž Mahál za úsvitu
byla dívčím větrem co mě ovívá vědomím
jaké jsou hlubiny transcendence
jak se prožívání příběhu o němž člověk ví že bude vyprávěn mění
a jak se místo o kterém nemáte ani tušení stává po vstupu skutečností

prostorem se valil její úsměv
jako dým zmáčený duhou písně
obracel kouty naruby
a rozhoupával nehybný vzduch
ani jsem se nenadál
a už jsme se objímali

v tu chvíli jsem pochopil
proč máme srdce na levé části
protože když se obejmeme
je zároveň na obou stranách