Bylo suché léto

Bylo suché léto a slunce výrazně svítilo do všech stran, jelikož na nebi nebyl jediný mráček, který by stínil na odpolední klid ve všech domech okolo zahrady, kde jsem zrovna ležel na lehátku pouze v plavkách pod kraťasy vedle chladného bazénu, odkud mi do očí svítil odraz slunce ze studené vody. Velká třešeň mi akorát stínila na hlavu, ale stejně mě zneklidňoval odraz z bazénu.
A tak jsem celé léto přemýšlel o nesmrtelnosti chrousta, když mi náhle došel džus ze sklenice na stolku, který byl hned vedle lehátka. Chtěl jsem si urychleně dolít džus z krabice chráněné ve stínu pod stolkem, ale byla taky prázdná. Není co naplat, a tak jsem chvilku přemýšlel. „Za jak dlouho skoná dobře trénovaný ... povaleč? Ne, povaleč je moc urážlivý název člověka, který neustále trénuje na sluníčku opalování. Už to mám,“ řekl jsem si spíš jen pro sebe, ale nahlas. Nedivil bych se, kdyby to vyrušilo ostatní sousedy ze cvičení na sluníčku. „Kulturista,“ pomyslel jsem si a na tom jsem trval. „Za jak dlouho skoná dobře trénovaný kulturista, když nebude mít přísun tekutin? Že by den nebo dva? V televizi jsem slyšel, že ti nejlepší kulturisté vydrželi bez vody i 8 dnů.
Ale já vím, že zájmeno ti znamená více osob.“ A tak jsem si říkal, že trhnu rekord,“už mám pět minut a zbytek? To bude hračka“ A tak jsem se snažil trhnout rekord. „No možná to nebyl tak dobrý nápad, při polknutí mi už nejde ani, vlastně nemám ani co polykat.“
Bylo nesnesitelně suché léto a slunce pražilo poslední kapičky vody v mém těle.