Snesete snadno kritiku?

Někdy minulý týden jsem poslala mail spisovateli Michalu Vieweghovi se svým kladným názorem na jeho novou novelu Andělé všedního dne. Odepsal mi včera večer s tím, že se právě vrátil z Moskvy a že si právě přečetl zcela zápornou kritiku na svoji novou knihu v časopise Instinkt. Neodolala jsem, a když jsem jela domů, zastavila jsem se na benzínové pumpě a zakoupila jsem si ho. Byla jsem silně obtěžkaná nejrůznějšími svými zavazadly, a tak jsem slušně pobavila mladého prodavače, když mi všechno začalo padat z rukou a ujelo mi u toho „ty vole“. No nic, rychle jsem nalistovala příslušnou stránku a přečetla si ji…mladíkovi za kasou už hodně cukaly koutky rtů…sebrala jsem svůj batoh, 2 časopisy, láhev s Coca-Colou, rozloženou krabici a těžkou bednu s kosmetickými výrobky Avonu a svým typicky rychlým a dlouhým krokem jsem odešla domů a znovu se začetla do kritiky… Proč lidé kritizují věci, které sami nevytvořili? Nevím, doufám, že ten člověk alespoň trochu věděl, co píše. Patřím mezi lidi, kteří si recenzi přečtou, ale rozhodnou se podle vlastního úsudku, buď mě to zajímá nebo ne, a tak to platí u všeho…včetně lidí, knih, filmů, hudby… A podle čeho soudíte vy? Přiznejte se. Máte svůj vlastní názor nebo si ho přivlastníte od někoho jiného?

Kritika…tohle je špatně, tohle je dobře, mezi neexistuje. Málokdy mě složí kritika k mojí osobě, spíše jednou složím sama sebe, ale to nebude kvůli kritice, ale díky přečerpání organismu a zanedbaností sexu…hmm…zvláštně jsem odbočila…zařazuji zpátečku ke kritice, dnes nechci kritizovat sebe? Nechtěla bych mít povolání „kritik“. Půjdu na úřad…“Copak děláte?“ „Jsem kritik.“ Zvláštní, co?? Ještě, že už se nepíše kolonka zaměstnání do občanských průkazů, u mě by na to potřebovali pět stránek a ještě by to nestačilo, ale kritik by tam nebyl…vším, čím jsem byl, byl jsem rád…Jan Neruda. Občas kritizuji sama sebe…když něco zbytečně pokazím a potom mě to mrzí… Kritika…tohle je špatně, tohle je dobře, mezi neexistuje…Kritizujete někdy sami sebe? Přiznejte se…

Snesete kritiku na svoji osobu, na svoji práci nebo na svoje na dílo? Vypěníte jako čerstvě natočené pivo nebo zůstanete klidní jako vodní hladina? Jak jsou na tom vaše nervy? Jste cholerik nebo flegmatik? U mě je to takové „střídavě oblačno“, podle toho jakou mám náladu a co zrovna u mě kritizují… Takže kritizujte s nadhledem a mírou…dejte si dobře natočené světlé nebo tmavé pivo, a pak se jděte vykoupat do nejbližšího rybníka, jezera či řeky…ale nepřežeňte to s tím pivem, aby jste nezapomněli se zpátky z toho rybníka vynořit…