Antonyho pravidlo

Naposledy, když byla vichřice, vyvrátilo to u cesty dva stromy.
Les dopadl hůř, lesníci vyčíslovali škody ve zničených metrech kubických, vykácených hektarech a různých jiných zdevastovaných veličinách.
Antonymu to nikdy nešlo do hlavy.
Všechny ty obsahy a objemy, desítkové a dvojkové soustavy.
Začalo to vlastně jednoduše.
Něco a něco dohromady je prostě součet a basta.
Napřed spadl jeden strom, pak druhý.
Kořeny se kroutily ve vzduchu a malovaly ornamenty do šedivé oblohy.
Na černobílé fotce potom vypadaly jako drápy mrtvé ruky.
Jako by vyskočily z hrobu, jen po někom chňapnout.

Sčítá se jen to, co k sobě patří.
Spadly dva stromy.

Paní učitelka vymýšlela pěkné příklady, všichni jim rozuměli.
Jenže srozumitelným příkladům začalo odzvoňovat s přibývajícími mozkovým propojeními.
Jeden strom se vyvrátil a druhý zlomil.
„Dva stromy byly zničeny. Takže je sečtu.“
Paní učitelka souhlasila.
„Ale předtím jste říkala, že zlomený s vyvráceným se nedá sečíst.“
Poučka, že jablka s hruškami se nesčítají, ztrácela na vážnosti.
Další ránu jí uštědřily rovnice o dvou neznámých.

„Nejprve si vyjádříme y pomocí x a pak dosadíme za x. Výsledek x dosadíme zpět do rovnice pro y a vypočítáme y.“
„A za x a y se dá dosadit cokoli?“
Chvilka váhání. „V podstatě cokoli, to není důležité. Je to neznámá, jde přece o to, že ji neznáme.“

Dobře: x=jablka y=hrušky.
2x+3y=15
3y=15-2x
y=15-2x/3

Jinými slovy: jedna hruška se rovná patnáct mínus dvě jablka, to celé vydělit třemi.
Hrušky se rovnají jablkům.
Až vyjdou jablka, dosadíme je do hrušek a bude.
„Je to správně?“
„Ano, výsledek je správný.“

Antony znova smíchal jablka s hruškami a příklad vyšel.
Když se do toho zapletou mocniny a odmocniny, můžete míchat jako barman.

(2x+3/5)2y-5=?3x

Postup? Jednoduchý.
Odmocníte tři jablka na jedné straně, přitom dvě jablka umocníte dvěma hruškami, od nichž odečtete pět něčeho.
Pokud je to funkce, dostanete dva výsledky.
Jeden budou s největší pravděpodobností banány, druhý kiwi.
Když dodržíte jednoduchý postup, že druhý řádek rovnice musí za každou cenu vypadat zcela jinak než první, získáte matematický koktejl.
Šest banánů je větší nebo rovno osmi celých dvacet pět setin kiwi.

Matematika je logická.
Ale k čemu je to stromům, když chňapají kořeny po ptácích a straší lidi na černobílých fotkách.
Matematika je logická.
Obzvláště uplatníte-li Antonyho pravidlo funkčního koktejlu.