Televize aneb můj život s reklamou

Byl jeden obyčejný, všední podvečer. Pomalu se stmívalo. Rtuť teploměru klesala stále dolů, “Brr“, otřásla jsem se zimou už jen při pohledu z okna.
A tak jsem se rozhodla, že večer strávím u televize. „Podívám se na nějaký pěkný dokument, cestopis nebo komedií. Zasměji se, odreaguji a půjdu spát“.Uvažovala jsem nahlas.
Automaticky jsem vzala do ruky ovladač, lup první kanál: Mladá, nalíčená,usměvavá paní, oblečená jako z módního časopisu, vyndavala prádlo z pračky. Bylo vypráno v prášku XY . Zářilo bělostí, snad ho ta pračka i vyžehlila! Paní nemohla vyjít z údivu!
Lup, druhý kanál: Tady se mylo nádobí, nejdříve v jaru, značky XY, který naše ruce hladil a nádobí při tom dokonale odmastil, nasledovaly tablety do myčky, hospodyňka už nebyla navztekaná, konečně už jí nezůstávaly v pekáčích zbytky jídla!
Lup, třetí kanál: Tady jsem se prozměnu dozvěděla, jakou zubní pastou značky XY si mám čistit zuby, protože jinak bych se zaručeně nemohla napít horké kávy, ani bych nemohla lízat studenou zmrzlinu. Doporučovali mi jí, čtyři z pěti zubních lékařů! Minutu po tom, přišly na řadu oříšky a křupavé rohlíčky, známá herečka začala vychvalovat přípravek značky XY na upevnění zubní náhrady. Teprve, když si zuby konečně pořádně přilepila, se dokázala najíst. Vypadalo to tak, že před tím v životě nejedla jablko a měla jen kašovitou stravu!
Protože nevlastním satelit a zatím ani set box, následoval poslední, čtvrtý kanál: Ani tam mi neběžel cestopis, dokument ba ani komedie! Ale běžela tam reklama z nejreklamovanějších. A totiž reklama na vložky značky XY. Přesvědčovaly mě, že jedině s touto značkou se budu ve svých dnech cítit lehce jako pták, protože budu mít křídla a ještě budu vonět po heřmánku. Žena v reklamě se tvářila tak, jako kdyby dosud nezažila nic krásnějšího, než vlastní menstruaci!
Moje zážitky s reklamou jsou poněkud odlišné. Nepopírám, že jsem jí nepodlehla, podlehla asi jako každá z nás.
I já jsem chtěla mít prádlo bílé, bělejší, ale jaký div, ne jednou jsem měla prádlo po vyprání v prášku XY zašedlé, šedivější. Ještě, že jsem měla doma odbarvovač.
Měla jsem i jar značky XY, který mé ruce hladil, když jsem do dřezu nalila půl láhve, ale mastné nádobí se bohužel nelesklo čistotou, spíš by se dalo říct, že by se za něho nemusel stydět žádný pašík! A tablety do myčky značky XY ? Bohužel nevlastním myčku, ale z doslechu vím, že skleničky, hrnečky, mističky a talíře se sice po umytí leskly jako psí kulky, ale památeční servis s růžičkami už nikdy neměl tolik růžiček, jako před umytím. Myčka se asi řídila heslem: Očista do čista!“
Ani pasta na zuby značky XY neuspěla, zázračné účinky se u mě prostě nedostavily, pomohl mi až odvar z bylinek. Od té doby zase používám obyčejnou pastu s fluorem.
A vložky XY? Vložky s křidélky používám, bohužel, nemohu říct, že se při svých dnech cítím volná jako pták, ale občas se dokáži dokonale vcítit do galejníka v okovech.
Na půl vzteklá, na půl otrávená jsem vypnula ten úžasný vynález, zvaný televize. Zvítězila, stará, ošoupaná, útlá knížečka, ta mi zlepšit náladu dokázala!
Nezbývá mi než zvolat: „Sláva reklamě!“ Díky ní jsem objevila zapomenuté kouzlo, které je ukryto v zaprášených knížkách!