Velmi rádi soudíme své bližní jenom proto abychom ne

Ano, tento citát je nepříjemně pravdivý a sedne asi na každého z nás.Proč?Je přeci přirozené odpoutávat pozornost od našich chyb.Každý chce vypadat lépe, než ve skutečnosti je.Je to špatné?Ne není, ale nic se nemá přehánět.Měli by jsme brát na vědomí hodnotu a sílu našich slov.Vždyť slova jsou největší zbraní!Slovy se dá ublížit.Slovy se dají ranit naše city a sebevědomí.
Určitě se už mnohým z vás stalo (a když ne tak určitě stane), že se k vám donesly pomluvy o vaší osobě.A že nebyly pravdivé?Koho to zajímá?Lidé mají rádi senzaci a věří čemu chtějí.Vždyť pravda je mnohdy tak nudná a nezajímavá.Měli bychom si tedy uvědomit, že první, než budeme chtít někoho soudit by jsme se měli zamyslet sami nad sebou.Neděláme ty samé chyby?Ve většině případech ano.Nevytváříme ty samé nepravdivé soudy?
Měli by jsme se snažit první zkritizovat a zhodnotit se sami.Bez žádného přikrášlování.Na co by bylo obelhávat sám sebe.Když už nemusím lhát tak snad před tou osobou v zrcadle, ne?Určitě pak budeme spokojenější.A okolí si toho všimne!Pak nás může odsoudit třeba za to, že jsme moc dokonalí, vyrovnání prostě v pohodě.To už se dá snést.
Na druhou stranu i dokonalost je podezřelá, neboť dokonalé lidi se rádi stávají oblíbeným předmětem soudů a ,,soudků,, nejčastěji lživých.Tak jak se tedy zachovat?V první řadě nebýt dokonalý a dopřát ostatním možnost vás trochu zkritizovat.Uleví se jim.A vám se uleví zase tak, že si zjistíte zdroj pomluvy a pomluvíte jej také.A nebo ne.Vy jej pochválíte.Pochvalu totiž potřebuje slyšet každý.Ty slastné slova lichotek (nemusí být upřímné to nevadí) se totiž tak krásně poslouchají.Lahodí našim uším.Jsou balzámem. Čokoládovou polevou.Ano, stojí za to nekritizovat, neodsuzovat, nepomlouvat, nekárat a nenapomínat.Jednou na to totiž doplatíme.Né nadarmo se říká: Jak se z lesa volá tak se z lesa ozývá.A když budeme milí lichotníci vrátí se nám to dvojnásob.A to za to stojí ne?