Důvěřujete? Komu?

Ačkoli jsem vyrůstala v přesvědčení, že se lidé obecně dělí na naivky a skeptiky, čili na důvěřivé a nedůvěřivé, za osmnáct let bádání sama v sobě můžu hrdě prohlásit, že osobně zastávám pozici samostatné jednotky, jejíž pohled na důvěru je značně schizofrenický. S pohledem přikurtovaným k rozšířeným zorničkám feťáka jsem ochotná mu uvěřit, že je čistý, přestože má nosní dírky skoro ucpané bílým práškem, což už hraničí se sebeobelháváním. Nehledě na to, že z nevysvětlitelného důvodu a bez zjevné příčiny odjakživa bezmezně důvěřuju mužům s brýlemi, bez ohledu na to, že právě tento živočišný druh mě pokaždé zklamal na celé čáře.
Důvěřivá Monča se bez zachvění vypraví na vlakové nádraží na schůzku s údajným studentem VŠ, jehož zná jen po hlase v telefonu, a nedůvěřivá Monča při skleničce Mattonky (vína se ani nedotkne!) lustruje pohledem dotyčného týpka od hlavy až k patě, zaznamenává si jeho přibližnou výšku, barvu vlasů, očí, zvláštní znaky... aby následně prchla na onu místnost s těmito poznatky telefonicky obeznámit nezodpovědnější kamarádku, to kdyby náhodou! Při návratu do jámy lvové ovšem zažívá šok o účinku ledové sprchy, protože důvěřivá Monča začne vykládat kam chodí na školu, kam se chodí bavit, kdy se vrací domů, kde bydlí, kdy chodí do knihovny a spoustu detailů, které by nedůvěřivá Monča potencionálnímu násilníkovi a vrahovi nevyslepičila ani omylem, kouká přece na kriminálky, proboha!
Moje důvěřivé já uprostřed noci odmítá všechny galantní nabídky na doprovod, co by se tak mohlo stát! nicméně jeho protiklad si o půl třetí ráno na odlehlém místě, v nejkratší sukni a na vysokých podpatcích připadá poněkud zranitelně.
Když jsem s vykulenýma očima a chaosem v hlavě dokoukala na Pevné pouto, zapřísahala jsem se, že už nikdy víc nevejdu do výtahu s žádným sousedem, byť sebehodnějším a sebemilejším, a chraň mě ruka páně, jestli si ještě někdy lajznu zkracovat si cestu ze školy přes políčko! Nedůvěřivá si tuto mantru pečlivě zaznamenala do pomyslného sešitku, nicméně Důvěřivou opravdu musela chránit ruka páně, neboť o dva dny později cestou ze školy přes políčko natrefila na souseda venčícího psa. Slovo dalo slovo, pěkně si popovídali a Důvěřivá za sousedem naivně vhupkala do neosvětleného výtahu. Pochopitelně se nic nestalo, vysvětlovala to Nedůvěřivé, ale co kdyby?
Důvěřivá se domnívá, že čistou láskou dokáže nenásilně přimět druhého, aby ji miloval jako ona jeho, zatímco Nedůvěřivá tuší, že toto přesvědčení zanedlouho utone v slzách, jelikož když si jednou někdo není láskou jist, těžko potom stavět podlomenou Důvěřivou opět na nohy. Ale vysvětlujte jí to. Nedá si říct, nedá a nedá!
Nedůvěřivá je skálopevně přesvědčena, že není v jejích silách vyfasovat někdy z matiky lepší známku, než trojku, a pohoršeně kroutí hlavou nad Důvěřivou, která si slibuje, že zamaká a příští týden dostane jedničku.
Důvěřivá stopuje u krajnice zatímco Nedůvěřivá se jí vší silou snaží srazit pracku dolů. Nedůvěřivá v obchodě odkládá zpět do regálu salát s datem spotřeby do předvčerejška a sotva se otočí, Důvěřivá po něm skočí a uloží ho do nákupního vozíku. Důvěřivá obvolává kamarádky, že právě na obloze zahlídla opravdické UFO v okamžiku, kdy jí Nedůvěřivá trpělivě vysvětluje, že to byl jen zvláštně osvícený mrak. No hotová schíza!

Důvěřivá se snaží dostat k myši a křičí "klikni na Uložit!". Nedůvěřivá jen mávne rukou...