paměti vůní

odněkud vyhrabaná vzpomínka vůně. mihne se kolem vás, a jste rázem zasaženi. nevíte čím, nevíte proč, a přesto rázně do hlavy. vybaví se vám dílna po dědovi, skříň plná hader na půdě, bylinkový čaj, anebo vůně stáje. možná nově je to „vůně“ auta, anebo hyper – giga obchoďáček mezi regály. každý to své, ale jsou v nás, ty stříkance pod koží.
dvaadvacet let nato a najednou v nosu krásně zašimrá. zašimrá vzpomínka ve vás vnořená. usmíváte se a netušíte důvod. netušíte ani máku a nechce se vám pryč. a všechno samo a bez vás a je vám krásně a jen říci je dál potřeba tu krásnou náhle vynořenou vzpomínku, aby hřála přes vás dál.