Stav ohrožení

Samozřejmě si občas ráda užívám dny, kdy se můj milovaný Ivo rozhodne pro rekreaci ve své rodné domovině. Ovšem tento týden není první, který dokazuje, že mého osiření zde zhusta využívá parta osminohých hnusných chlupatých členovců. Pokaždé, co se počet osob v našem bytě omezí na mě, vylézají ze všech koutů a číhají. Opravdu nechápu, kde se tady berou pavouci, když domácnost udržuji v dokonalé čistotě (může potvrdit zejména má matka)...

Ráno si tak nakráčím do koupelny a je tam. Sedí ve vaně a potměšile si mě prohlíží. Pravidelná ranní stolice, naplánovaná až o půlhodiny později, se málem dostavila okamžitě ruku v ruce s malým infarktem. Přemýšlím, jak zbavit tu svini života aniž bych si zašpinila ruce. Pohled mi padne na nepřeberné množství čisticích prostředků a z těch dvou vyberu lak na vlasy. Dostřik až 30 cm. Ozbrojena zacílím svůj terč a vypálím salvu silně tužící pavoučí smrti. Vzápětí se ukazuje, že věřit laku za 30 Kč bylo pošetilé, ale nevzdávám to a držím prst na spoušti, dokud z pavouka není mrňavá lepkavá kulička. Po infarktu mi dočasně ochrnula levá ruka, tudíž ho nemohu hned spláchnout do odtoku. Mezitím si čistím zuby a snažím se nevnímat chuť laku na vlasy, který se během líté bitvy dostal i na zubní kartáček. Po chvíli však se zděšením pozoruji, že Balea (zn. laku na vlasy) v překladu opravdu neznamená smrt, neboť pavouk se svižně oklepe a zdrhá. Nechápu to, včera jsem schytala dávku toho laku do očí a málem bylo po mě. Chopím se znovu své zbraně a obalím tu mrchu ještě větší vrstvou aerosolu. Okamžitě pouštím proud vody a stále žijícího pavouka splachuju, zasypávám krtkem a zašpuntovávám vanu. Pro dnešek dobojováno. Proč vám to ale říkám - u koho se dnes můžu osprchovat?