Muži,jenž nosí to, co se nenosí

Muži, jenž nosí to, co se nenosí

Nikomu nesluší všechno, ale nic, sluší také jen málo komu. Třeba já mám ráda muže v oblecích, ale ti mají v oblibě ženy v šatech, které zas nemám v oblibě já. Je to začarovaný kruh.
Líbí se mi také muži v rolácích, ale muži roláky moc nenosí, říkají, že nechtějí vypadat jako gayové . Viděla jsem nedávno pěkného muže v roláku, a víte co? Byl to gay. A tak to prostě bývává.
Když šaty nemají vůbec, cítí se zas jako nazí, ale alespoň jsou si na chvíli všichni rovni
(no, někteří jsou možná přece jen stále rovnější).
Pak se mi líbí také muži s šálou. To je praktický „nástroj“, většina se nás beztak snaží ošálit a šála je k šálení jako stvořená. A co teprve muži v rukavicích, muži s vyleštěnými botami, v košilích, v županu a dlouhých svetrech, kabátech a v manšestrových kalhotách, vlasy vonící lesem, učesané větrem, ale vousy dokonale zastřižené, a nesmí chybět kolínská. A ruce, které hřejí peřinu, když v ní nejste, aby až v ní budete, hřála zbytek úzkoprofilového, nyní však přebytečného prádla a vy jej musela svléci, aby on se oblékl do vás. A pak položí ruku na místo, ze kterého chodí děti (ale nemusí tam po obědě spát) a bude ji tam mít tak dlouho, než se obléknete do tmy a do dalšího neobnošeného dne. A možná, ač už se to dnes nenosí, vám ráno udělá snídani...