P*čo, au!

„Ná vole, dej si práska.“ Zaslechnout podobnou větu není dnes na ulici již nic výjimečného. Málokoho to ještě vůbec pobouří. Mluva teenagerů není nikomu cizí. Lidé ze staré školy sice ještě mají občas problém porozumět, ale učí se rychle. Svět kolem nás se mládeži doslova podřizuje. Tiskneme na trička nápisy jako „Fuck you“, z rádia se na nás řítí raperské songy plné nadávek, v televizi zase „její muž šoustá se sousedkou“. Vždyť v téhle společnosti se mají naši milí dospívající, s prominutím, jak prasata v žitě. Ale jim se tu nelíbí. Marihuana je nelegální, alkohol a cigarety chtějí zase zdražovat a tak dále a tak dále, jak když se tančí na bále. Ano, je to smutné, ale ne zrovna nízké číslo dospívajících trápí právě souboj jejich rozpočtu kontra výše zmiňovaný sajrajt. Ale nehažme všechny do jednoho pytle. Jednoho chlapce z pěti set jistě trápí, že i když o víkendech dře jako mezek, pořád si ještě nevydělal na ten nejmodernější typ mikroskopu.
No a i když je tedy zrovna období kapesného a vyráží se v pátek večer za zábavou, člověk by si myslel, že se mají ty naše děti konečně dobře. Ovšem opak je pravdou. V prvé řadě, ještě doma před zrcadlem, holky nemají co na sebe. V řadě druhé, když už se jim konečně podaří z té plné skříně něco vybrat, ten týpek má zrovna oči pro jinou. No k čertu se vším. Slzy na dívčím záchodku, které se vyřítí z očí, nejenže rozmažou řasenku po celém obličeji, ale ještě ke všemu slečnu pěkně zostudí. Večer je zkažený, hurá na bar a po čtyřech domů, kde nás čeká bezdůvodné ječení rodičů.
Tady na názorných příkladech vidíte, že ač se zdá vše v pořádku, naši teenageři trpí a minimálně devět z deseti je jich skutečně nešťastných. Proč to, není žádnou záludnou otázkou. Odpověď na ni je jednoduchá. Stačí otevřít oči a podívat se kolem sebe. Nebo si možná jen s pomocí slovníku přeložit nápis na vlastním tričku.