setkání kultur, anebo povah

někdy stačí pár set kilometrů, a zázemí, někdy bujaré geny a divoká, anebo úskoprsá výchova.
a názorové výměny cholerika s flegmatikem pod jednou střechou budou jenom na vraždu.
a pak svým okem cholerika chápu ty filmové, které beztak mohou hrát pouze jiní cholerici. jak si dva cholerici skrzeva hrací bednu notujou se mnou na pobavení všech. a pak jsou tu zlatá šedesátá a michelangelo antonioni s františkem vláčilem kupříkladu s holubicí a jiní tvůrci filmového stoizmu, kde dlouhé záběry klidu a harmonie velí pocitu pohody. a můj v sobě cholerik jen kouká a žasne nad zaniklým světem pokory. a pak přemýšlím, jak tenhle filmový skvost vnímá flegmatik. a že znám jednoho, a ještě k tomu svého synka, a tak se ptám. a flegmatickému dospělému klučinovi se tyto stoicky vrcholně vyvedené snímky líbí, jako mně. takže je všem různostem veta a jen pohled vnitřní dělá v nás obraz k chápání.