Jak udělat pořádnou díru do světa?

Tak se muselo ptát mnoho učenců a vynálezců doby minulé i dnešní. Mohli to brát doslova (troufám si tvrdit, že takového pana Nobela, vynálezce dynamitu, to tak určitě napadlo), ale také v přeneseném smyslu (jako třeba spisovatel Karel Čapek, vymyslitel slova ROBOT). Teď základní myšlenka: Jak udělat díru do světa? Vžijme se do takového mikroba. Jeho jediný životní cíl je prorazit a dostat se ven, do světa. Tak se snaží a proráží a proráží… někdy se podaří, jindy je snaha zmařena hned na samém počátku, když přijde hospodyně a zničí mikroba houbou s přípravkem proti mikrobům. A takhle podobně je to i s lidmi, kteří chtějí „udělat díru“. Člověk je puzen čímsi neidentifikovatelným, aby „prorazil“, a tak se mnozí stanou zuřivými vědátory, další třeba nadměrně pracují a stanou se z nich workoholici, jiní konají pošetilé skutky. Mnohdy jejich objevy nejsou ani užitečné, jenom si tak leží v deskách na úřadě, neužitečně zabírajíc místo… Dělat díry je myslím to pravé ořechové pro pány vědátory, ti jsou dosti hyperaktivní, co se děr týče. Jednou nepochybně udělají takovou díru do světa, kterou už nezavřou, nicméně – díra tady bude. A teď já – další snaživec - chci udělat díru do světa. Nepatřím k okruhu lidí, kteří za zásluhy požadují ocenění, kteří se bijí v prsa, jak jsou dobří, kteří pro každou věc mají tisíce vzletných výroků či patetických prohlášení. Chci jenom sám sobě dokázat, že to taky svedu, že evoluce už nevyčerpala veškeré trumfy z rukávu. Jak? No, spisovatel ze mne určitě nebude, nemám na to potřebnou představivost. Politik, který vymýšlí zákony, které stejně nikdo nedodržuje, taky ne. Na to mi zase chybí potřebná ulhanost a zručnost ve vymýšlení hloupostí. Klaun, který pantomimicky předvádí, jak dělá díru skrze Zemi na druhou stranu asi taky ne. Sice by to bylo „skutečné“ dělání díry do světa, ale taky dost profláknuté (no vážně, typičtější způsob neznám) a taky dost manuálně namáhavé. To sekretářka, jenž svět prostě „procvakne“, ta má klid. Například jí stačí vytisknout si malou mapu či obrázek Země, jednou dvakrát CVAK! A je vyřešeno. Díra je na světě. Stejný princip mohou použít vrtaři, ať už v zemi, nebo na moři. Já to ale vyřeším jinak. Vyletím si do vesmíru (nikam moc daleko – chci mít přehled o tom, co se děje doma - Uran nebo Neptun budou vyhovovat) a počkám si, až vybuchne nějaká hvězda – pak hupky dupky do její černé díry, proletím si na druhou stranu (v takové černé díře lze nalézt spoustu zajímavých věcí – to víte, gravitace dělá své) a nechám si ji pěkně otevřenou. Budu tak mít pohled do „pořádné díry světa“ ;tudíž to za to stojí, ne?