Syndrom vyhoření

Jupíjej, za týden máte vytouženou 18denní dovolenou! V plánu máte návštěvu dědečka na Moravě, výlet za sestřenicí do Rotterdamu a lásky a sexu plný týden ve švýcarské Laussane, kde nyní krátkodobě pobývá váš přítel. V práci máte pravidlo, že při odevzdávání dokumentu s vyplněnou docházkou, musíte odevzdat také papír s vyplněným termínem dovolené.
Znáte to, nechcete mít žádné starosti po dovolené, zvlášť, když se vrátíte těsně před odevzdáváním docházky, a tak papír s čerpáním dovolené vyplníte už před odjezdem a dáte ho jedné ze svých nadřízených se slovy "Jani, nesu ti rovnou papír na dovolenou, kterou mám příští týden." Starost z krku.

Cestování si užíváte plnými doušky. Do práce by se vám nechtělo ani kdyby tam byl skvělý kolektiv a práce žádná nebo aspoň smysluplná, tím méně když si tam máte co povědět jen s pár kolegyněmi a práce je na pytel. S láskou a steskem v srdci po vašem milém koukáte do počítače, vyřídíte pár hovorů když už pracujete na tom zákaznické servisu, a vaší nynější největší starostí je kdy se zase uvidíte s "tím aktuálně pravým". Pak přijde email z ejč ár oddělení - je třeba vyplnit a odevzdat docházku. Pohoda, máček, vyplněno, odesíláte.

Bohužel jste si v tomhle letním červencovém vedru dali smažák s tatarkou a hranolky. Rada nad zlato: tatarku jíst jen v zimě nebo z domova! Chytli jste odpornou virózu, při které nevíte, jestli se nad záchodovou mísou budete sklánět nebo na ní sedět. Jediné co teď chcete je teplý čaj, suchá houska, film (případně předčítače knih, protože máte rozečteného Prince dvojí krve) a litující telefonát nebo SMS od přítele. Ale jediná SMS, kterou dostanete, je: "Kamčo, nemáme tady od tebe papír o tom, že jsi čerpala dovolenou."