Anotace: .. součást série Ze života s úsměvem
Nenávidím zákon schválnosti. O co větší antipatie k němu pociťuji, tím urputněji se mě drží!
Často nad něčím přemýšlím. Ve chvíli, kdy ze sebe udělám naprostý přiblblo a požádám o radu, do hlavy mi rychlostí Pendolina vjede geniální řešení.
Ve městě sečou trávu jen jednou za měsíc. Samozřejmě přesně na místě, v den a hodinu, kdy tam po sto letech vyrazím i já. Aspoň už vím, kolik stojí odtahovka a fakt to není málo.
Když si jdu pro pitomý razítko ke svý doktorce, vyfasuju naprosto neplánovaně už mezi dveřmi tetanovku. Au!
Pokud mám to štěstí a jednou se mi konečně povede vypadat na nějaký fotce normálně, tak se tam pro změnu jako debil tváří zase moje dítě!
Nedávno jsem si koupila krásný sazeničky rajčat. Vyrostly mi z toho pěkný okurky.
Na dovče si už ze zvyku sypu na dezert kokos, abych posléze zjistila, že je to maskovaný sýr na špagety, hovící si v protilehlém rohu restaurace. S logikou už na mě nikdo nechoďte!
O tom, že propukám v nekontrolovatelný smích v naprosto nevhodných situacích ani nemluvím. Zvlášť na firemní poradě to není úplně vhodné. Jenže ty mouchy na zdi, co se tak hezky kamarádili kolegovi na rameni, byli fakt vtipný, na rozdíl od pana ředitele. Měkké "i", protože to byl mušák a mušice. Podle toho, co prováděli.
Když jedu v rodinné koloně na svatbu a lehce překročíme jízdu? Které z těch pěti aut zastaví policajti??!
Tuhle jsem jela na důležitou schůzku. Při vystupování z auta jsem zakopla o vlastní nohu a švihla klienta deskami s dokumenty přímo do … Omlouvám se, opravdu to nebylo schválně pane Karfík. Chápu, že jsme se nedohodli. Uzdravte se brzy.
Cokoli nového si pořídím, projeví nejdéle do dvou hodin od prvního použití nějakou výrobní vadu. Samozřejmě už si dávám pozor a pečlivě si v obchodě vybírám z více kusů. Vždy se mi podaří vybrat ten největší šmejd.
Když mi na něčem opravdu záleží, snažím se tvářit inteligentně. Bohužel mě prozradí dědičný smích naší rodiny. Prostě chrochtáme všichni. Už by to mohl taky někdo legalizovat!
SMS typu: Neříkej to tomu a tomu, je to překvapení! - se mi podaří většinou odeslat na číslo překvapeného.
Dopisy Ježíškovi mi tradičně odcházejí na špatnou adresu. Už třetím rokem si přeju pod stromeček Bavoráka a zase jsou z toho jenom fusekle.
Když dám prát černý prádlo, vždy se tam vloudí i nějaký ten papírový kapesníček. Na bílém by to nebylo tak vidět, takže se ani nedivím.
V obchodě si koupím vždy něco dražšího pět minut před plánovanou, avšak neohlášenou slevou a pak mám zkaženej celej život až do úterý.
Když můžu vyhrát půl mega v „Haló, tady Tydýtovi“, dřív, než stihnou promluvit, uvítám je stylem - „Nemám zájem o žádný nový tarif, díky, nashle.“
Tak čau.
skvělé, ST, jako vždy, když píšeš do řádků :-)
asi mě budeš nenávidět, ale já jsem často ten "hajzl" z druhé strany:
- zaspím na autobus, jdu v klidu, autobus má zpoždění, přicházím akorát
- položím na benzince peněženku na střechu auta, doma ji nemůžu najít - vracím se (asi 20 km) zpět, poslušně na mě čeká uprostřed křižovatky před benzinou, a nepřejetá!
- položím na střechu auta mobil, po několika km ho hledám, zastavím - čeká na mě věrně na střeše, fakt se mi v zatáčkách zdálo, že se tam něco mezi lyžinami děje :-)
- noční porucha alternátoru před Novým Jičínem - dohopsám ke krajnici, vzápětí za mnou dohopsá další škodovka - má defekt - již druhý!, půjčím svoji rezervu, a on mě bere na lano, odtáhne do (svého!) servisu, opraví, ožerem se, přespím u jeho kamarádky na penzionu, superakce!
tak se nezlob, jo? :-)))
03.08.2015 13:44:54 | hledač
ty seš prostě divnej hledači :D díky za super koment.. až se uvidíme, s tou peněženkou už takový štěstí mít nebudeš, zmizí ti navždy, slibuju! (tak ji pořádně naplň jo? :D)
05.08.2015 22:18:07 | Amelie M.
Amel, hezky jsi to shrnula... za nás za všechny :)) Zákony schválnosti fungují totiž dokonale a nezávisle na tom, v jaké zeměpisné délce či šířce se zrovna nacházíš :)
02.08.2015 11:28:46 | AndreaM
děkuji ti krásná vílo :-))
02.08.2015 14:56:42 | Amelie M.
Teda nevím, Amel, ale sluníčko dnes nesvítí, tudíž ty tvé halucinace nemůžou být z přehřátí... ani žádná fata morgana... tak že by marjánka?? :)))
02.08.2015 18:01:33 | AndreaM
tvoje fotka ty natvrdlo! :-/ :D
02.08.2015 18:15:50 | Amelie M.
...teda když jsem šel nedávno pro pitomý razítko ke svý doktorce, vyfasoval jsem neplánovaně taky tetanovku! ;-))) jak jsou všichni doktoři stejně divní...
01.08.2015 23:34:24 | bogen
Trpaslíka s Tebou sdílím Amelinko, ale já mám přerostlého už několik let...nevím kam s ním, chtěla jsem ho prodat, ale nikdo ho nechce, vypadá jak Golem, žere jak protrženej, poraď co s ním mám dělat:-DD
01.08.2015 20:53:25 | Nikita44
.to je bezvadný, někdy mám stejný pocit..p.s. trpajzlíci mi schovávaj věci, potvoři jedni, vyrostli do nebes?:-)
01.08.2015 19:50:47 | básněnka
taky??! no vidíš, o té hře na schovávanou jsem se zapomněla zmínit! :) díky
01.08.2015 20:59:06 | Amelie M.
Milá Amelie, mám to podobně.
Po dlouhé době jsem platila kartou na internetu a odešlo to dvakrát, dva dny po sobě :(...teď se neví, kdy mi částku vrátí...
Předraženou pojistku auta mi řeší paní, která sice už měla dlouhou dovolenou, pak pohřeb v rodině a teď je nervově labilní. Podělila se se mnou o své problémy, ale nepřiložila moji smlouvu. Po připtání, kdy ji pošle, mně pozvala na pobočku do fronty. :))...čekání jsem už literárně nezvládla, napsala ji, co si o tom myslím a blokla ji. O)..no a teď nevím, co s tím.
Napsalas to skvěle. ST
01.08.2015 19:49:57 | MARKO
koukám, že všichni máme toho svýho trpaslíka :) tak přeju, at se to všechno v dobrém vyřeší.. ;)
01.08.2015 20:58:32 | Amelie M.
Výborný... Spoustu situací s tebou sdílím. Kdysi jsem také měla ,chrochtací´ smích, ale nějak se transformoval a teď pro změnu kdákám. A sekání veřejných trávníků- to vždy přijde ve chvíli, kdy si dám záležet s makeupem a pak přijdu ven a tam sekají trávu- vůbec neberou ohledy na alergiky, kteří při nasečené trávě slzí..
01.08.2015 18:38:17 | Lůca
tys to rozsekla s tím kdákáním :D se tu řehtám jak malá :)) díky za koment!
01.08.2015 19:21:25 | Amelie M.
Vydařený! Ale jistě víš, že tak se to děje všem. Jak praví Murphy - cokoli se může pokazit, tak se pokazí :-))
To přirovnání z názvu znám ve verzi "Když začnu prodávat trpaslíky, tak začnou růst."
...smííííííích...
01.08.2015 18:30:40 | A42
přesně tak, děje se to naštěstí všem :)) jen někomu tak nějak víc, žeee :))) díky
01.08.2015 19:22:29 | Amelie M.