» Odpovědět «Alci (23.05.2009 18:17:41)
Jeden muž kráčející po duchovní cestě píše: "Básně mají schopnost a moc dotknout se naší duše. Mysl takovou moc nemá. Básně obejdou struktury analogického a analytického myšlení, a otevřou tak okno realitě, která je za hradbou osobnosti ega". Souhlasím. Co vy, básníci ?
» Odpovědět «čubík (26.05.2009 20:49:53)
...mě se vryla do mysli básnička, kterou jsem slyšel od jistého Karla Krauze. Stalo se na pionýrském táboře v r.1968, v Dírné u Soběslavi:
.
Seňorita puč mi plavky
půjdeme se vykoupat
seňorita jsou mi krátký
koukal by mi akrobat.
.
» Odpovědět «LadyLoba (25.05.2009 16:12:15)
Kamil Peteraj na otázku čo treba k napísaniu dobrej básne alebo textu odpovedá:
„Schopnosť ukradnúť chvíli to, čo chcela navždy uniesť do zabudnutia. Zastaviť chvíľu, ktorá je krásna. Je to také jednoduché, až to bolí. A sieť slov je taká deravá.“
http://www.osobnosti.sk/index.php?os=zivotopis&ID=39
» Odpovědět «umělec2 (24.05.2009 21:15:27)
Abych chápal nemusí krápat. Sice nic moc děj si přej a něco z toho dej. Potom Ti co myslí jak to vědí umí cítí sklapnou. Život je hra citů vášní i vážní výš?
» Odpovědět «Alci (24.05.2009 21:22:45)
:-) když člověk ví, tak ví..a nemusí vůbec nic říkat a když básničky předají své poselství - tak je vše tak, jak má být :-)
» Odpovědět «brutální Čikatilovo pejsátko (24.05.2009 19:01:22)
Mysl ale má takovou moc, jen nemá možnost přímo oslovit nikoho jiného, než svého nositele. Proto musí nositel tkát podivuhodné tvary pomocí slov či tahů štětce, rozechvění nástroje či snad i nejlibější krmě ;-), aby sdělil třeba jediný paprsek hluboké rozmáchlosti toho, kam jej zavedla mysl.
Já někdy vnímám obrovské, osvobozující uvolnění a skoro posedlé nadšení, co do očí vhání slzy namísto křiku, který si nemůžu dovolit. Někdy se náhle ocitám na místech, kde jsem kdysi byl a nostalgie mne zbavuje dechu - vím, že jediný domov, kam patřím, je tam někde uvnitř, kam jako cesty vedou některé básně nebo povídky, a díky nim vím, že se tam vrátím...
» Odpovědět «Aťan (24.05.2009 18:40:24)
Vyřiď muži kráčejícímu po duchovní cestě, že to je příliš obecně řečeno. Přeci záleží na konkrétní básni a konkrétním čtenáři.
» Odpovědět «Alci (24.05.2009 21:17:29)
Nemyslím si, aťane, ten popis, jaký čtení básní vyvolává, je "obecný", ale nehovoříme o básních typu:"nesu nesu basu piv, abych se měl trochu líp"...atd. Stejně tak "obecně" platí, že je nad námi obloha, jen si to málokdo uvědomí, nebo si toho sotva povšimne..
» Odpovědět «Aťan (24.05.2009 21:53:49)
Proč myslíš - málokdo? Má je ten kráčející na duchovní cestě spočítané?
» Odpovědět «Mbonita (23.05.2009 23:08:23)
básně jsou zrcadlem duše autora...takže já je prožívám s ním a to zcela a úplně.
» Odpovědět «Divant Delvare (23.05.2009 20:56:17)
Jsou básně, kterým rozumí lidé, kteří jedou na podobné vlně jako autor. U některých se můžou zdát jako bezvýznamné k ničemu.
» Odpovědět «NikitaNika (23.05.2009 20:14:06)
Vě mně básně vyvolávají emoce, všecky city, pocity, někdy smíšené myšlenky, smutek, bolest, vzpomínky na minulost, současnost, přináší někdy slzy, jindy smích, klid, jistotu, prozření... pokaždé něco jiného.
» Odpovědět «ta co bývala Andělem (23.05.2009 18:34:02)
Jj, určitě taky souhlasím i když v básni může být ukrya jedna nebo i více myšlenek. Pro mě je to jakási potřebná forma zdělení člověka...