Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Zavinout Publikoval(a): jitoush | Poezie v próze » Ze života
... moc hezké... děkuji...
Zavinout Publikoval(a): jitoush | Poezie v próze » Ze života
ach Jituško... je plná takové jemné blízkosti, až naléhavé, překrásně j.. Jsi;)*
Zavinout Publikoval(a): jitoush | Poezie v próze » Ze života
krásné.. velmi křehké..
Zavinout Publikoval(a): jitoush | Poezie v próze » Ze života
Dík:)
Klid vcucnu a cucnu si Publikoval(a): jitoush | Ostatní » Ze života
to teda koukám, jak mi na maják šplouchá... ale srdcem jsem vzhůru! BRAVURNÍ! * :-))***
18.01.2025 04:15:00 | Iva Husárkováreagovat
VÍRa Tance Publikoval(a): jitoush | Miniatura, hříčka » Ze života
ano. :-))***
15.01.2025 03:03:16 | Iva Husárkováreagovat
Klid vcucnu a cucnu si Publikoval(a): jitoush | Ostatní » Ze života
vtáhl mě hory zont a já si cuc z jejích úst...
Klid vcucnu a cucnu si Publikoval(a): jitoush | Ostatní » Ze života
Zrnka, co sejí se i se jí,
dívky, co smějí se, a ještě nesmějí,
snídaně ranní, co neraní.
Lyže spíš na hraní — nehraní;
ti, co je koupí, jsou nahraní.
Co maj ta slova společného? —
Jen tak si hrajou, oplývaj něhou.
VÍRa Tance Publikoval(a): jitoush | Miniatura, hříčka » Ze života
Náboj tance popsán slovy
a přitom dlaň něžně loví.
VÍRa Tance Publikoval(a): jitoush | Miniatura, hříčka » Ze života
Moc hezká hra se slovy. :)
Klid vcucnu a cucnu si Publikoval(a): jitoush | Ostatní » Ze života
"Nohama na zemi a srdcem vzhůru" to se mi moc líbí. :)
Klid vcucnu a cucnu si Publikoval(a): jitoush | Ostatní » Ze života
Objimam zlatíčko milé
Klid vcucnu a cucnu si Publikoval(a): jitoush | Ostatní » Ze života
Jsi - přesně taková, jak píšeš:-)
Tvé básně, to je hravej tep-svět:-)*
13.01.2025 19:36:14 | cappuccinogirlreagovat
Klid vcucnu a cucnu si Publikoval(a): jitoush | Ostatní » Ze života
jitoush-ko-opět-jako povětšinou-óda růstu živého Světla-povzbudivého slova**ST*
Klid vcucnu a cucnu si Publikoval(a): jitoush | Ostatní » Ze života
moc zajímavý a originální styl... super...
13.01.2025 08:21:10 | forget my namereagovat