Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
poctivost Publikoval(a): zdenka | Básně » Ze života
Někdy mám Zdeni pocit - spolu s Nohavicou - že málo slov je na světě. Obdivuji, jak Ty dokážeš vybrat vždy ta správná, sdělná - a ani jedno navíc. Klobouk dolů, moje milá.
osud Publikoval(a): zdenka | Básně » Bůh, víra
tak tahle je povedená,krásně jsi ji napsala!:)
04.08.2014 19:45:22 | střelkyně1reagovat
osud Publikoval(a): zdenka | Básně » Bůh, víra
jemná, hezká :)
04.08.2014 19:01:37 | Jan Voralbergreagovat
osud Publikoval(a): zdenka | Básně » Bůh, víra
i pokora k lásce patří
04.08.2014 17:40:57 | jitka.svobodovareagovat
ale věř Publikoval(a): zdenka | Básně » Láska
Stopu v písku smyje vlna, otisk duše je inkoust, na který zmizík ještě nevynalezli. Ano, je v tom vzdor, aravara dí pravdu... umíš překvapit :-)
osud Publikoval(a): zdenka | Básně » Bůh, víra
Dobolet a k někomu trochu patřit, ne někomu jen patřit
ale věř Publikoval(a): zdenka | Básně » Láska
Daljsem tipa za hutný obsah při maximální úspornosti a za míru vzdoru.
neuchopitelné Publikoval(a): zdenka | Básně » Ze života
Pro mne maj cenu city, duše a srdce...díky za tvá slova
prostá láska Publikoval(a): zdenka | Básně » Láska
Já vím, hlavně ta nezištnost se ale špatně hledá...
prostá láska Publikoval(a): zdenka | Básně » Láska
láska existuje...i srdce a duše, občas ale umírají spolu, snad pro další lásku
pojmenovat Publikoval(a): zdenka | Básně » Ostatní
pojmenovat..a hned jsou věci jiné
pojmenovat Publikoval(a): zdenka | Básně » Ostatní
....krásná,Zdeni.....Ji.
pojmenovat Publikoval(a): zdenka | Básně » Ostatní
básniřčina něžná a krásná slova na papíře promluvila:-)
31.07.2014 14:29:59 | střelkyně1reagovat
dopis psaný příteli... Publikoval(a): zdenka | Úvahy » Bůh, víra
Úžasný, že se ještě píšou takové mystické reportáže. Zajímavé je, jestli Přítel je mimo tebe, pak popisuješ skoro až incestní vztah (jestli Přítel má i autoritu otce), nebo nakonec je Přítel uvnitř tebe, pak popisuješ rozpolcení své osobnosti na dvě postavy – já a Přítel (jinak by se nedala cítit Přítelova náruč). Pokud „já“ se zhmotní ve vědomí (aby na něj mohl hlas křičet nebo mu cosi našeptávat), pak se musí zhmotnit i Přítel. Což je zajímavý tah, protože tak by Přítel bez tebe nebyl nikým – třeba byl, ale pokud jej neoživíš ve vědomí, pak neexistuje a nepůsobí. To zhmotnění vznikne na základě sekvence slov, kdy se neuchopitelné vjemy přenesou do vědomí a najde se k nim vědomé stanovisko. Zvláštní jak se nechá programovat mozek.
Otázka je, jestli by Přítel působil, kdyby se nezhmotnil – píšeš, že ano, ale jediný, kdo to registroval, bylo opět já – a to je zvláštní: nazývá se to svědomí (u mentálně zdravých lidí, v případech schizofrenie je zdrojů hlasu víc). Tedy svědomí je společné všem lidem, ale to zhmotnění a vytvoření si z hlasu svědomí postavu, je již úkon navíc, o jehož výsledku teď zaníceně píšeš.
Malá úvaha: píšeš: "Koukej, podívej se ven! To vše je má práce! To vše jsem stvořil pro tebe. Vše, čeho je ti třeba k životu!" Pokud je Přítel uvnitř, jak to mohl udělat? Ledaže by tvé já bylo tím Přítelem... Kdo ví? Pokud tuhle otázku rozlouskneš, tak vítej duchovně v 21. století.