Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
BÁZLIVÁ Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Líbí líbí, mávám ti a líbám tyto verše listem podzimu *)
BÁZLIVÁ Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Milá Vivien, to mi nedělej, připadal jsem si jako cvok. Naposled jsem tvé „blbnutí“ registroval s básní „Naostro“, to jsi stále měnila velikost fota. J.Pavlicu a Hradišťan velmi rád poslouchám, nejraději mám zhudebněnou Skácelovu „Modlitba za vodu“. Zmizení je tedy vysvětleno, děkuji.:-)
Zatím jsem se nezbláznil, to bych musel být blázen.
BÁZLIVÁ Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Milá Vivien, děkuji, dnes je mi potřebné přesně takové povzbuzení.
Poslední dobou přemýšlím o ptácích jako o potomcích dinosarů. Jako je naším atributem rozum, jejich byla síla. Díky nim i jejich předchůdcům máme ropu, bez které bychom se nehli. Po tom, co nám předali žezlo nad planetou, obdrželi křídla a zpěv. Není to krásné? ...taková protichůdnost vůči síle a ropě... To jsem se ale odklonil od Tvé básně
BÁZLIVÁ Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Námitka...nepouštěj lásky řídítka...ač bázlivý nejsem, na mě dost tísnivě stresující.
...Ještě dotaz Vivien.
Měl jsem dojem, že včera jsi tu měla jinou, dokonce provázenou písní J. Pavlici. Po jejím vyslechnutí jsem ji (tu báseň) již nenašel. Mýlím se, nebo to byl ten šílený svět a mně bláznovi se to jen zdálo?
V zrcadle spatřiv svoji líc,
diví se blázen bláznu vstříc,
zas je nás o jednoho víc.
BÁZLIVÁ Publikoval(a): Vivien | Básně » Ze života
Kdo se bojí, nesmí do lesa. Jen zbabělec ví, kde je jeho adresa.
A v novém roce nový kopec. Jen na človíčku záleží, kam až vyšlápnout nebo si dokonce vegetit pod ním? Čerpáme ze sebe zkušenosti a skoumáme hranice reality. Nebo nás naše touhy překonají a chceme prolétnout vesmírem jako kometa, která bez limitu času proléte si dráhu letu života. Každopádně jen u ní nehrozí tvrdý dopad. Jen se může vesmíru života rozpadnout v nádherné prožitky a vzpomínky. Ale předem se s tím nutné preventivně počítat!
Krásně sis Vivien téma uchopila.* Však vesmír života se stále rozpíná a člověk v něm více bloudí ve svých představách, možnostech a realitě. Někdo má povahu "sladce povidlovou a někdo tvarohovou." A v tom je život také krásný, že si dle chutí a "ceny" můžeme k lásce vybrat - však nutno dodat, někdy je to přetěžké.
Jasně, že máš opět pěnou báseňku. A líbí se mi, jak píšeš a vkládáš myšlenky a hravost. Je radost tě číst*
NA VÁNOCE? POHÁDKA! Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
Milá Vivien,
poslouchal jsem nyní nějaká slova o adopci. Částečně musím vzít svá slova zpět: https://www.youtube.com/watch?v=WYFH-13diJ8 8 - 9 minuta. Částečně ale trvají: https://www.youtube.com/watch?v=j0B8pRRJgY8 19- 20 minuta.
Podle Tvé povídky není jasné, jak to přesně bylo, jak ty sama jsi do toho angažovaná. Také si myslím, že jsem zde už někde jinde, než bych měl být - měl bych se vyjadřovat k literárnímu zpracování, a ne k obsahům.
Je ale pravda, že obsah je to hlavní, kvůli čemu čteme.
Budu psát o sobě. Co jsou ty věci, které to ve mě rozeznívalo? Ač si nesu nějaké škraloupy z dětství, tak jsem jako dítě vyrůstal v úplné rodině. Díval jsem se skrz prsty na kamarády, kteří vyrůstali se svými svobodnými matkami. Mohl jsem se k nim chovat lépe. Také mě udivovala síla jejich socializačních schopností. Necítil jsem se v jejich blízkosti úplně svobodně (teď píšu o jednom konkrétním, ostatní takoví nebyli, někdy jsem se nechoval dobře ani vůči někomu z úplné rodiny a on ke mně - možná to tak i bylo správné, člověk si potřebuje některé věci osahat, vyzkoušet, spálit se).
Tehdy jsem se hodně díval i matčinýma očima. I ona soudila svobodné matky, především ty, kterým se nedařilo udržet jednoho partnera a hodně je střídaly. Na návštěvách u těchto žen jsem cítil, že i ony se tak na sebe dívají.
Hodně vody uteklo a tahle věc se hodně změnila. Možná se nalezlo obecnější vymezení hodnot, díky nimž se děti z neúplných rodin mohou snadno stát plnohodnotnými lidmi. Možná tyto hodnoty zobecněly.
Pokud se to ale nebere jako problém, ač to problémem zůstává, tak je mým přáním, aby se to změnilo, zlepšilo.
Veselé Vánoce a šťastný nový rok
K.
NA VÁNOCE? POHÁDKA! Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
Milá Vivien,
vidíš, že mám příběh stále v sobě. Je pravda, že jsem neposlouchal dost pozorně. Možná i proto mi uniká absolutní realita, ve které se postavy nacházejí. Pro takto krátké dílo by to ale nevadilo, ani kdyby tomu tak opravdu bylo. Jedno ale mohu říct jasněji: Ty se ztotožňuješ s tou paní, já s tím klukem. Ze své kůže bych to vnímal jinak, než si ta paní myslí, že to kluk vnímá. Je příliš optimistická. Já jsem zas dost pesimistický. Nikdy jsem v takové situaci nebyl, jen vím, jak jsem vnímal své tehdejší kamarády, kteří takovými věcmi procházeli. Jak vidíš, námět je důležitý. Alespoň v mých očích.
NA VÁNOCE? POHÁDKA! Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
:-)))
17.12.2022 02:57:06 | Iva Husárkováreagovat
NA VÁNOCE? POHÁDKA! Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
Napsal jsem to špatně. Studium ještě vylepší už tak skvělé. Krásný víkend :-).
NA VÁNOCE? POHÁDKA! Publikoval(a): Vivien | Povídky » Ze života
je to
veliká odvaha
přijít s příběhem
ať už vychází z vlastní zkušenosti
nebo je nesen představivostí
rozhýbala jsi postavy
dala jim jména
vlastnosti
emoce
můžeš je nechat vyhrát ve sportce
můžeš je nechat zemřít
je na Tebe kladena obrovská odpovědnost
takovým stylem
vyjadřuješ mnohem víc
a čtenářem jsi také mnohem víc posuzována
líbí se mi to
neschováváš se (za
emocionální ťuknutí v pěti strofách
(které je tady
tak oblíbené))
děláš opravdovou práci
taky si všimni
že všichni netleskají
a jiní jsou o to víc nadšeni
je to cenné
jsi autorka do nepohody
mě to nadchlo
nezanevři prosím na tenhle styl
drahá Vivien
nikdy není dost přání
a tak i já Tobě přeji
vše dobré
v nastávajícím čase
Petr ;-)