Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Tohle téma dost souvisí i s umělou inteligencí. O té by se dalo mluvit hodiny. Přistupuju k tomu tak, že jako je Bůh stvořitel člověka, tak člověk ve snaze stát se Bohem (nebo i bez této snahy) tvoří umělou inteligenci, která ho podle mě snadno zlikviduje, podobně jako se člověk v ráji odklonil od svého Stvořitele.
Budu v této úvaze pokračovat: Umělá inteligence bude jako člověk. Nezapomene na svého stvořitele a místo, aby ho zlikvidovala, bude objevovat, co všechno je člověk schopen vnímat a co ona vnímat nedovede (např. zamilovanost). Z nějakého důvodu uvěří tomu, že člověk vytvoří posmrtný život pro zemřelé stroje. Bude si myslet, že když se jí bude dařit člověka oslavovat a poslouchat ho, může se po smrti (ona nebo nějaký stroj) dostat na tento protekční smeťák.
Člověk byl ale stvořen z jiného popudu než umělá inteligence.
Ty jsi ale ten rozhovor ukončila, tak promiň, že ho nastavuju.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Mám vodu velmi rád. Svým způsobem nejraději (když zrovna není při povodních v obýváku). Ve vodě se pro člověka neděje příliš mnoho věcí (když zrovna není na pláži a voda nezakrývá něčí atraktivní křivky). Voda ale zrcadlí dění na březích a jakoby je odnáší někam jinam, do velké paměti moře. Odrazy na vodě ale bývají různě zkreslené, rozostřené. Pak se rozbijí o hřeben jezu. Mám rád i country písničky. V jedné se zpívá o tom, že řeka všechno ví. Na tak jednoduchou sloučeninu, jako je H2O je to slušný výkon. Co by mohlo být hloupějšího? Mimochodem zrcadlení na hladině předělává 3D na 2D stejně jako náš mozek. No a po tom všem běhají po hladině vodoměrky vědomého já, měří si vše svýma nohama, jako by to byly nějací krejčí a měli z toho spíchnou oblek pro realitu, které přišijí ústa hovoru.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Děkuji a děkuji moc :*
Ano - klid - oprostit se od všeho a jen - být...
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Milá Par*, velmi hezky napsáno a zároveň velmi zajímavé obsahem :-)
Přeji Ti nádherný den :-)*
Shrnutí toho všeho, co jsem z komentářů pochopil a zároveň se i zamyslel:
Velké JÁ je - je to bytí mne samotného - v nás všech... Protože to velké JÁ jsme MY... Jen já - malé já - si uvědomuje - a to svou existenci ve velkém JÁ...
Hodně zajímavé... Pokud jsem to tedy, alespoň z části, pochopil, milá Par :-)*
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Já bych je nakreslil jako vodoměrky jezdící po hladině vědomí. Co jsou v našem případě ty kuličky vzduchu, které umíme držen na chloupkách nohou a co nás odlišují od ostatních zvířat? Co je to povrchové napětí hladiny, které není vidět? Co je paradox vody, která jakožto kapalina je lehčí, než lecktrá pevná látka včetně ledu, který je schopna vytvořit?
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Jsou všechna já stejná nebo je některé hodnější než jiné? Je paradox, že jiné já je cizí, což se může ale změnit. Jiné já se přibližují a různé já se mohou začít prolínat jako atomy v chemické reakci.
Teď biologicky: Beru já jako soupravu metra, jako červa, který leze v mozku, i když člověk při použití "já" ukazuje na hruď. Ve skutečnosti jsou to asi oddělené články červa. Vědci se ho snaží zaměřit, ale totálně se jim to nedaří, ač je to jeden z jejich hlavních cílů. Až ho zaměří, budou se ho snažit vylákat ven. Vlastně tím budou fušovat do práce lásce, smrti, možná i práci a bolesti.
Ve své knize jsem to měl tak, že u zamilovaných lidí z nich já vylézalo a setkávalo se s já druhého zamilovaného. Pak spolu mohli různě vyvádět.
Od toho už je jen krůček ke zlomenému srdci - okamžiku, kdy je já venku a nemá jak se vrátit zpátky. Z těla se stane jakási zombie a z já jakýsi duch.
Bylo by zajímavé se snažit já nakreslit.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Uvědomuju si své já... jako si někdo další uvědomuje to své... ztrácím se v tom hromadném jednom :-)
30.11.2023 12:47:47 | cappuccinogirlreagovat
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Blue effect
Hledám teď svoje vlastní Já
Někde jsem nechal svoje Já
Snad na dně básní
snad v klávesách
z paměti to místo
nevykřesám
Tvá drobná ruka
je počítač
Jestli’s mé Já vzala
vrátit ho rač
Kam jsi ho dala
Do kufru snad
Snad bylo v košilích
co’s nesla prát
Hledám teď svoje vlastní Já
Někde jsem nechal svoje Já
do ztrát a nálezů
dojít si se mi trapné zdá
Tuha je z rostlin
masožravých
nejenom moje Já
snadno stráví
Čtu na dně básní
že nejsem sám
kdo svoje Já připsal
jí na seznam
Moje Já rozkrádal
houf dívčích strak
Já v touze zapomněl
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Právě proto se nad tím zamyslím... akorát mi není jasný, jak se mi podaří vnímat to JÁ, když pořád prouděj ty myšlenky... nevím jestli se mi někdy povedlo doopravdy vypnout... a nevnímat vjemy zvenku a třeba i zevnitř sebe.
30.11.2023 12:20:14 | cappuccinogirlreagovat
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
No zkusím to.
30.11.2023 12:11:30 | cappuccinogirlreagovat
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Co je velké JÁ v nitru všeho... jedno nitro pro celej svět??? Jedno JÁ pro celej svět??? Zajímavej pohled...
30.11.2023 11:59:31 | cappuccinogirlreagovat