Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
NA NEMOCNIČNÍ POSTEL PADÁ SVĚT Publikoval(a): VIOXX | Úvahy » Ze života
Ani já ne :-)
NA NEMOCNIČNÍ POSTEL PADÁ SVĚT Publikoval(a): VIOXX | Úvahy » Ze života
Ani nevíš, jak moc ti rozumím. Jsem ráda, že jsem si to mohla přečíst, protože mám hodně podobné pocity. Já to teda vidím ze strany budoucí lékařky, ale vnímám to stejně těžce a bolestivě. Je pravda, že se člověk urrčitým způsobem musí obrnit, protože jinou možnost nemá. Ale na druhou stranu zraňovat tě to bude vždycky. Ale jak nám říkají, nesmíme se tím nechat zničit. Dík za fajn čtení...
18.05.2014 20:56:41 | reagovat
NA NEMOCNIČNÍ POSTEL PADÁ SVĚT Publikoval(a): VIOXX | Úvahy » Ze života
Tak to mám radost a budu se snažit nemocnicím i nadále vyhýbat, děkuju :-)
Mimochodem, máma byla hospitalizovaná jen dvakrát v životě (nepočítám-li dva porody) - když jí jako dítěti vyoperovali slepé střevo a pak těch posledních asi čtrnáct dnů. Dokonce ani nemocenskou za celý svůj pracovní život neměla jediný den - jednak až do svých asi 75 netušila, jaké to je mít chřipku či angínu, a jednak byla tak zodpovědná, že by děti nepřipravila o jejich hodiny na klavír. Netuším, jestli to nebylo na zápis alespoň do české knihy rekordů... :-D
NA NEMOCNIČNÍ POSTEL PADÁ SVĚT Publikoval(a): VIOXX | Úvahy » Ze života
Děkuji, vážím si Tvých slov. Já jinak nemám s nemocnicemi téměř žádné zkušenosti (naštěstí), vlastně největší je teď ta zmíněná poslední. A konkrétně o sestrách, které se o mámu staraly, jsem si myslel a myslím stále jen to dobré - i máma sama viděla, jak jsou neuvěřitelně přetížené a jak to musí být nesnadné se při tom ještě usmívat. Já si naopak myslím, že je strašně nestoudné, jak se ve zdravotnictví nahoře rozkrádají těžké miliardy a sestřičky pak v naprosto nuzných a nedůstojných podmínkách zachraňují jeho pošramocenou pověst... Takže ještě jednou - děkuju a smekám :-)
NA NEMOCNIČNÍ POSTEL PADÁ SVĚT Publikoval(a): VIOXX | Úvahy » Ze života
Opravdu silně a dobře napsané, prožíval jsem to při čtení s Tebou. Nedávno mi podobně umírala máma a kladl jsem si (a vlastně kladu dosud) otázky, jak to ty sestřičky zvládají a co přitom cítí. Tak teď už to díky Tobě vím, aspoň o některých - za takový přístup Ti i všem Tobě podobným moc a moc děkuji. Máma si všechno až do poslední chvíle velmi dobře uvědomovala, měla jasné vědomí, akorát tělo už dosloužilo. Ve své vnitřní hrdosti, kdy nebyla nikdy zvyklá být odkázána na cizí pomoc a nikdy, ani v těžkých chvílích, se nikoho o nic neprosila, se musela vyrovnávat se svou nemohoucností a bylo jí trapné, že přidělává sestřičkám práci. To asi bylo pro ni v těch posledních dnech to nejkrutější. A taková lidská laskavost, kterou se pak v těch nekonečných závěrečných chvílích života umírajícím dostane, je opravdové požehnání, znamená to pro ně víc, než si asi dokážeme uvědomit. Teď tedy vnímám ještě plastičtěji, čím je to u těch obětavých sester vykoupené. Hluboce a s velkou úctou před vámi smekám...
BALADA POEG Publikoval(a): VIOXX | Balady, romance » Láska
Mrazivě smutný příběh...
NAHÁ TVÁŘ Publikoval(a): VIOXX | Básně » Láska
no ty si ji to teda nandal,asi si to zasloužila...dobrý rytmus,líbilo se.
NENÍ TO LEHKÉ Publikoval(a): VIOXX | Básně » Ze života
obyčejně nevydržim u tak dlouhejch až do konce... ale tuhle jsem zvládnul a líbila se mi
07.07.2012 14:27:44 | reagovat
NENÍ TO LEHKÉ Publikoval(a): VIOXX | Básně » Ze života
geniální... :-)..šup do oblíbených děl
NA NEMOCNIČNÍ POSTEL PADÁ SVĚT Publikoval(a): VIOXX | Úvahy » Ze života
tohle je hodně dobrý dílo... Myslím, že jsem ho ze začátku přeskočil, protože jsem podvědomě čekal něco smutnýho. Prostě nemocnice- od toho pryč.
Líbí se mi to.
Rád bych se stavěl do role rádce, ale fakt nevím, jestli by ti to pomohlo.
Je to hodně tvrdý... A je to pro tebe výzva.