Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
jak být spoky... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
To záleží na tom, po čem ho přetáhneš, ne?:-)
11.12.2014 16:51:30 | Malá mořská vílareagovat
jak být spoky... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
z jaké části ježka je ježčí kabelka? :))
11.12.2014 14:23:38 | reagovat
Vé jako... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
víra v sebe... tahle víra je mi milá... má svobodomyslnost mi nedovoluje vlastnit, ne lidi, ne nic živého - no ano, platím těm svým tvorům očkování :-), ale nevlastníme se... vychováváme se a troufám si tvrdit že vzájemně :-)
vláha, vnímavost, voda, vědění.. tyhle véčka mi voní :-)a vzájemnost tomu čelí...
11.12.2014 00:04:49 | zelená vílareagovat
monarchistická... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
nedávno jsem byla nakupovat, jak říkám v takové tretkárně... jééé přivezla jsem si tři anděli, moje srdce zaplesalo jen když jsem je viděla... ty musím mít a už byly v košíku nákupním... doma jsem si je posadila vedle sebe a kochala se tou nádherou, mám jich doma moc, miluju anděly, miluju a ať to zní jak chce věřím na ně... kamarád přišel na návštěvu, něco kuchtil v kuchyni a všiml si jich, co to je?? usmála jsem se, andělé... hmmm, proč? hlídají a chrání mě... začal se chechtat s odpovědí, ten uprostřed je ti podobnej... to jsem se smála já... partner se připojil, víš, Eví vykrádá hřbitovy a nosí je domů a kochá se... to mě rozesmálo.. mám je a hladím je po tvářích, když se nikdo nedívá a vlastně i když se někdo dívá... :-)
10.12.2014 22:10:16 | zelená vílareagovat
pod dřevorytem... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
letos na dovolené jsem byla u moře, v odlehlé části, kde bylo pramálo lidí, všude se muselo dojet nebo doplout na lodičce... ticho, šumění moře, stromů... se mnou lidé blízcí, kteří jsou mluvní, občas hlasití, jakoby někdy měl člověk pocit, že se nedostane ke slovu.. nejsem ta, co překřikuje ,ale své si povědět umím, pokud cítím potřebu sdělení...zamilovala jsem si to místo, ty lidi miluji též... zamilovala jsem si ty diskuze i ticho, které nastalo poté...pohled z postele na moře, byl každý den stejný a nikdy se mi neomrzel, jako pohled z mého domu na zahradu... sbírala jsem si tam bylinky, sušila, vyráběli jsme gin, lovili ryby, jen tak jezdili v lodi a já se dívala na horizonty, který mi přišly každou vteřinou jiný... dotýkala se kamenů, který někdo zpracoval na dům, na stůl, .... nahá jsem ležela na balkóně a nechávala své bílé tělo paprskům slunce... a se slunečními brýlemi a slzami v očích tohle místo opouštěla... a jestli se to nazývá šílenstvím, pak šílím neskutečně ráda... :-)
10.12.2014 18:38:51 | zelená vílareagovat
pod dřevorytem... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
V pravidelnosti cítím jistý řád. Ale když ji praktikuji příliš dlouho, dohání mě k šílenství. V chaosu cítím život, ale někdy se stává příliš pravidelným. "?" :O)
10.12.2014 16:24:44 | reagovat
monarchistická... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...vypouštím dobře naladěného papírového draka.....snad doletí
na místo určení......Ji.
Vé jako... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
...vazne vypecene veledilo s veeeecky:))) Y
monarchistická... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
za čolky a orchideje našla jsem v ní mnohé děje:-))
09.12.2014 16:11:42 | střelkyně1reagovat
Vé jako... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
Zajímavá polemika, milý enigmane, a jak ji ještě umíš obestřít podmanivou atmosférou, která dodá vůni i chuť, paráda
Vé jako... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
To máš jedno. Záškodníci nejsme a hupsat se na to dá taky. Na Melmacu prdíme žížaly. Ne plyn. :oD
08.12.2014 22:58:47 | reagovat
Vé jako... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
Miluju kvašený nápoje a blues.. ;)
Vé jako... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
HUP = Hlavní Uzávěr Plynu.. :D :D
Vé jako... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
...ještě že úsměv nezačíná na v....ani smích.....Ji.
Vé jako... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
v jednom Koánu : "představ si jak moskyt štípne ocelovou tyč až nateče"..
...cítíme svobodu v útrobách čokoládovýho dutokoně ?..Obříci o Vánocích jej
pověsí za krk na větev megajedle..a my hned po té samospádem gravitace vypadnem z řitě podělanýho dutokoníka hnedle...