Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
TULÁCI NEZNAČENÝCH CEST Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
:-)
(bezchybná tolerance) Publikoval(a): Lighter | Aforismus, citát, říkanka » Kultura
Vypočítavý duch doby ;-)
TULÁCI NEZNAČENÝCH CEST Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Díky - doufám, že i je :-)
TULÁCI NEZNAČENÝCH CEST Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
A navíc je to otrava a nuda... :-))
TULÁCI NEZNAČENÝCH CEST Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Po těch chodím rád... ;-)
TULÁCI NEZNAČENÝCH CEST Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Ano, je to pohodička :-)) A podepisuju slovo od slova, co jsi napsal. I já vkládám naděje především v dnešní mladou generaci, která má všechny předpoklady dívat se na svět nezatíženě a se zapojením vlastního kritického myšlení bez zbytečné autocenzury. A zdá se mi, že je dokáže i lépe využít než my všichni před nimi. Potřebný nadhled opravdu výrazně podmiňují i zahraniční pobyty a zkušenosti, odkud je ta naše česká kotlina viditelná s větším přehledem i nadhledem.
K vaší následné krátké diskuzi s A42 bych snad jen podotkl, že v každé společnosti (kdekoliv na světě) jsou zhruba dvě třetiny lidí, kteří potřebují být vedeni a inklinují tak ke stádnímu chování, jsou tedy snadno manipulovatelní. Je jen otázka, zda zbylá jedna třetina je moc nebo málo. Ale protože ten poměr je víceméně konstantní, je to spíš jen akademická diskuze - prostě tak to je a basta. Pro optimistu je i ta 1/3 ohromné množství ("zaplaťpánbu za to"), pro pesimistu je to málo - stejně jako ta samá sklenice je buďto poloplná nebo poloprázdná :-))
TULÁCI NEZNAČENÝCH CEST Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
To mě těší :-)
HOŘKÁ NOSTALGIE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Přesně ;-))
S nikým jiným Publikoval(a): Malá mořská víla | Experiment » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné
Takhle Ti to hodně sluší - moc se mi líbí :-)
HOŘKÁ NOSTALGIE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Ve skutečnosti si ale na své dětství nemůžu stěžovat, mám na ně převážně pěkné vzpomínky. Táta byl v jádru hodný člověk, jen ho postupně "semílal" alkohol (podepsala se na tom i dřina v práci a tamní kolektiv), později v kombinaci se silnou cukrovkou, takže jeho osobnost stále víc ovlivňovaly všelijaké frustrace, kterým nedokázal čelit. Měl jsem ho ale rád, i když jsem ho třeba jako dítě po nezaslouženém výprasku v opilosti nebo když byl nespravedlivě hrubý k mámě chvílemi nenáviděl, ale to je už dávno odpuštěno. V dospělosti mi ho bylo naopak čím dál víc líto - je to zkrátka téma, které mě občas i na základě náhodných podnětů z okolí inspiruje a můžu své zkušenosti všelijak literárně "zúročovat" :-) Díky za empatický komentář :-)
HOŘKÁ NOSTALGIE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Díky za srozumění :-)
HOŘKÁ NOSTALGIE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Díky za bezva komentář, imponuje mi i Tvá otevřenost :-) Je fajn mít okolo sebe blízké, kterým není náš osud lhostejný a mají chuť nám nějak pomoci, nedají se třeba ani odradit naší nevstřícností. Na druhou stranu je to právě i o té ochotě nechat si pomoci. Když už je někdo ve stádiu, že takříkajíc nic "nepřijímá" a jen jednosměrně "vysílá", případně ani to ne, je to už pak jen smutná bezmoc...
HOŘKÁ NOSTALGIE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Přesně tak :-)
HOŘKÁ NOSTALGIE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Mám opět velkou radost, šerý, že Tě to motivovalo k dalšímu pěknému zamyšlení – díky :-) Nemohu s Tebou než souhlasit, že dětství nás významně formuje, jsem si toho dokonce vědom čím dál tím víc, jak postupně dokážu leccos v sobě i lépe rozklíčovat. K tomu je holt potřeba i určitá životní zkušenost. Říká se ale, že 80% osobnosti se formuje už do tří let věku a moje první vzpomínky přitom začínají až někdy kolem toho čtvrtého. Což je asi dobře, jinak by se člověk z toho nejspíš zbláznil – ono úplně stačí těch zbylých 20%, aby se do toho člověk pořádně zamotal :-))
A stejně jako Ty si čím dál víc i uvědomuju, že z obou rodičů mám toho v sobě víc, než bych si dřív dokázal připustit. Od přítele občas i slyším výčitku, že jsem úplně stejný jako můj otec, přestože ho nikdy nemohl poznat. Slyší ale občas mé rodinné historky a umí si dát dvě a dvě dohromady. A musím bohužel i přiznat, že ty jeho špílce v sobě mají víc pravdy, než je mi milé si veřejně přiznat ;.)) Ale na svou obhajobu musím dodat, že se s tím snažím i něco dělat, byť ne vždy samozřejmě úspěšně – sám sobě zkrátka nikdo neuteče, je ale fajn se o to aspoň občas pokoušet ;-)
Sám sice děti nemám, ale na rodičovskou odpovědnost při výchově bych v tomto směru apeloval stejně silně jako Ty. Ovšem, co si budeme povídat – když vidím, kolik nezodpovědných psychopatů a sebestředných egoistů například řídí auta na silnicích, může snad být ten poměr mezi rodiči jiný? A jiný nebyl asi ani nikdy v minulosti – jen se třeba nemuseli učitelé tolik bát ty rodičovské prohřešky zkoušet napravovat. Ale to už by bylo asi na jinou diskuzi :-)