Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
identity Publikoval(a): Philogyny1 | Básně » Ze života
Moc krásné....*ST*
(ptáčecí) Publikoval(a): Lighter | Aforismus, citát, říkanka » Humor
:) ranní ptáče ať neskáče, ale jde si pěkně odpočnout po jistě dobrém obědě, schrupnout si...co takhle - jedno lahvové na vytrávení?
Jen škatulka Publikoval(a): Šípková Růženka | Básně » Smutné
Ach Růženko...chtěla bych Tě obejmout...dnes jsem četla: nabízet přátelství tomu, kdo touží po lásce, je jako nabízet chleba tomu, kdo žízní. ale...já nic jiného než objetí na dálku nemám...a to mne moc mrzí...objímám Tě...moc krásná smutná báseň...**ST** (čas...ukáže)
(racionalní pokrok) Publikoval(a): Lighter | Aforismus, citát, říkanka » Humor
:)souhlasím...až na ty následky, to se pak člověk diví, co v sobě měl:)
PF 2018 Publikoval(a): Anděl | Básně » Láska
Ach...to je tak nádherné...až...mi plavou oči....moc Ti děkuji...
citát Publikoval(a): anonymka | Balady, romance » Ostatní
JO.....moc se mi líbí!!!!! ...jezdím čato na kole...vítr mi proudí skrz hlavu, člověku tam řádně vyfouká:) ono to je někdy potřeba (u mně dost často:)
v novém roce Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Frr...moc se mi líbí- trucuju za rohem světa...víš, to slovo - trucovat - jsem neslyšela dobrých pár let. zjišťuji, že mi moc chybělo. zapomenuté sny...ach, co jich jen člověk za život nastřádal a zapomněl, ztratil někde na zastávkách svých cest. koukám na svoje staré fotky...koho zajímají...vidíš, kam jsi mne zavedl svými verši? nedivím se, že se Ti v noci po nich zastesklo...**ST**
Hvězdným branám Publikoval(a): Malá mořská víla | Básně » Příroda
Vílo ....krásné...líbí se mi*ST*
Nad hlavou Publikoval(a): Danger | Básně » Příroda
Ach...:):):) děkuji...posílám vzkaz:)
novoroční předsevzetí Publikoval(a): Frr | Aforismus, citát, říkanka » Pro dospělé
Frr...nepsala jsem jakým mokem...co takhle...lajt citron?
Vodňanský, Skoumal, Borna: S ÚSMĚVY IDIOTŮ - trochu jiná recenze Publikoval(a): Amonasr | Recenze » Kultura
Ami...děkuji, pozvedám však číši literární, a dovolím si ocitovat dva Sonety W.S.- aby nebylo dlouhé, budu psát v řádkách:
Jak mohla by má Múza kdy být němá,když dechem svým jí slova diktuješ? V tobě má přece svoje věčné téma, nádherné tak, že nepojme je verš. Poděkuj sobě, stane-li se snad, že se k mým řádkům budeš někdy vracet, hlupák byl by, kdo neuměl by psát, když ty jsi světlem jeho inspirace. Desátou Múzou buď a desetkrát předčíš těch devět, co je každý vzývá, a dej, ať ten, kdo o tobě chce psát, věčnými verši papír rozezpívá. Když můj verš módě padne do noty, má bude snaha, slávu sklidíš ty.
Tím víc mé oko zří, čím víc se klíží, zatímco za dne trpí slepotou. Když usne ale, k tobě ve snu vzhlíží a - temně jasné - jasně září tmou. Stín stínu jsi, co stínem temnot září, jak rozjasnil bys asi jasný den skutečným jasem, co ti září v tváři, když jeho stín tak prozářil můj sen? Jak blažené by byly moje oči, vidět tě v záři živoucího dne, když už tvůj stín se v černé, mrtvé noci i slepým očím září rozžehne. Bez tebe den je noc, v níž musím bdít, noc jasný den, když o tobě smím snít.