Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Řeky Publikoval(a): Fany | Básně » Láska
Zrada v "zamilovanosti" je vždy nedokončený steh. V lásce je to jiná. Tu mnozí nosí v duši a je to "dar lidstvu." Být šťastným není zas taková věda. Jen to nebrat jako nárok.
Niterní projev poetické duše se smířlivým koncem. To je fajn!
STÍNOHRA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Stíny jsou fleky našich stop. Mateme a stopujeme... vždy podle toho, jak se nám to hodí.
Další o lidech. S hlavou, patou a úvahou.
k čertu s babou Publikoval(a): Yry | Básně » Ostatní
Pro básníka Supermarket, místo hodně nepoetické! Snad jen ještě více může být v hale, na MS žen ve vzpírání.
Dobrý to máš!*
ať se mi vrátí Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Španělský mušky lepší, než český komáři... a snové sladké včeličky lepší... než noční můry. Pěkný a sdílím*
lehkostí per Publikoval(a): zdenka | Básně » Ostatní
Člověk si vymýšlí z nudy stále nové "originální" zázraky. A při tom jsme s nimi civilně denně konfrontovaný - jen se rozhlížet. I třeba že plodná "špinavá" půda muže stvořit, tak úžasně sněhu-bíle čistý květ. Oproti taky plodnému člověku, který dokáže zakalit kde co.
Poslední tři sloky by mohly klidně tvořit samostatnou báseň.
Hezká poezie a rád jsem se zastavil.
Jsou tady! Publikoval(a): Kapka | Básně » Ze života
Dva měsíce vypnutí mravenčího kmitání. Prima možnost! Člověk zjistí, že lze i jinak žít. V pohodě, "pomalejším" čase, bytelné stravě a v lůně přírody... jen nám schází ta berle pohodlíčka. Něco za něco.
Chodím rád k Tvým prima veršům.
Poslední Sbohem Publikoval(a): Kubíno | Básně » Ze života
Matka nám život dává a khaki mozek dává smrti v šanci. Člověk se ve válce stává kusem masa s porážkou na kila. Jak starej song. "Vojna (válka) je vůl."
Pěkně vypracované verše. Líbí*
ŽIVOT JE KRÁTKÝ SEN Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Našima očima si tak zalistovat v lidských pergamenech v Domově seniorů: Zatímco oči jejich, jak vykotlané jizvy po urvaných větvích starých dubů. K tomu pluhy života do nás nemilosrdně ryjí vrásky. Tak jak zní Tvé dnešní motto Amonasre "negramotní nečtou."
Až z nás všechna písmena opadají jak lupy a duši osedlá si smrt zavřeme se jak bez záložky kniha. Zbydou po nás uvadající vzpomínky a v lepším... memoáry a básně. "Vita somnium breve" bylo nám zde krásně.
Příčné tóny Publikoval(a): šerý | Básně » Smutné
Děkuji, tulačko poezií. Jsem poctěný Tvoji návštěvou. Těšíš mě.
Drmolejcové Publikoval(a): šerý | Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné
Jůjdy, to si mi udělala radůstku. Děkuji moc!
A alespoň, alespoň, ale... trošičku. Rozhrnul jsem Ti ústa? Mám to jako kosmetický doplněk. Úsměv by Tě slušel.
Raut ( nedoporučuje se k jídlu ) Publikoval(a): Now | Básně » Pro dospělé
Vulgarizmy většinou odhrnuji na kraj talíře. Ale dobře mi tak, když jsem naučený na rodinnou kuchyni. Ten námět a obraty jsou fakt parádní! To "Ranní Prahou v sedle antilopy / slyšíš ty dlaždice" bych od Tebe koupil. Je to ale fakt skvělý a být Tebou, radši bych to prodal někde v poetické aukci*
hranice bez hranic Publikoval(a): Jort | Poezie v próze » Ostatní
Piťuro, založíme klub "Tápající."
Jorte trefils mě na komoru! Pustím si (třeba) Tv. Prý život jako: Řev bolesti a hrůzy, výstřely a mrtví, drogové lajny mizející v nose, lidská monstra a kbelíky slizu. Prý to normálně-normální lidé chtějí! Sem a tam nějaká kvalita blikne na Film Europe, třeba včera It. film Velká nádhera. V kině jsem byl naposled před rokem. Ozvučené tak, že i noc tam nesnesitelně řvala. (I mně, kterému vyrostli heavy metallové uši.) A opět. Bylo mi řečený: Prý to normálně-normální lidé chtějí! Asi sem ukáplo otcovo semeno z jiné planety? Nevím.
Pěkně napsaný a rád jsem s tebou sloučeninou.
prázdniny Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Skvělý až k obrazu naivizmu... mňam*
Fantazii máš bez chladiče a poetiku na doraz. K tomu ta lehkost a nadhled... užil jsem si!!
Poezie, jak krásná maratónka.
holka, která stála venku v dešti Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní
Ze zadýchaného života telefonní číslo.
Dobrý hovor ticha, většinou už všechny úzkosti světa byly dávno vyřčené... tak co už. Něco podobného jsem v mládí také prožil. Líbal jsem se s dívkou non-stop celou noc a to proměnlivé tempo - vášně a jemného dotyku jazyky, si řeklo vše. Do dnes je to pro mě hezká vzpomínka. Někdy je mlčeti zlato a ponechat jej na citu, které jej vycídí.
Pěkné dílo a příjemně jsem si užil.