Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Proč se těším na tečku, víc než na džem v šátečku Publikoval(a): Špáďa | Básně » Ostatní
rozesmáls mě!
/ ani nevím, jak ty tečky vůbec přišly na mysl mi?
možná jenom nechtěla jsem, by názvy trčely tam sami /
a že budou pak tématem pro jiná básnění, je vážně síla!
což teprv kdybych vlnku dávala..i ta by Tě pak rozrušila??
:DDD
já osobně bych raději, dala si šáteček s nadějí...
Už aby bylo .... Publikoval(a): René Vulkán | Básně » Příroda
i já znám jednoho, co jaro popohání
a nejraděj by dechem svým sundal sníh stráním...
Nechápu ... Publikoval(a): Helena Lovecká | Básně » Ostatní
i já mám bezvětří
takové utlumení
s touhou jít k zapomnění
kde laskavé je povětří...
Seven Strophes on Beauty Publikoval(a): Elgroth | Básně » Láska
ó kráso
dvě tváře máš a každá jiné ceny
ta vnější nachází své hlavní hodnocení
a vnitřní opomíjena je jako všechno na zemi
co hodnotu má nečíslenou zlatem, mincemi...
Prostě zima Publikoval(a): Tamara | Básně » Příroda
Tvé blbůstky jsou radost pro duši
a zima přejivost Tvých slov už vážně neruší...
Dnes..... Publikoval(a): Tamara | Básně » Ostatní
věřím, že jste oba si v ten den sjeli svoje
a jako kdysi užili si malé velké radosti
že hora jala se Vás znovu sebou pohostit
a přijala Tvou vzpomínku do svého předpokoje...
Pořád tomu nevěřím Publikoval(a): Jiná | Básně » Láska
a já jsem vždycky věřila na všechno a všem!
/ a proto jsem tak často zaskočena
vlastně téměř pořád, denně i několikrát /
a budu věřit dát, sic pod nohama zem
však hlava v oblacích, jsem žena
co vírou byla stvořená. a zrada nenechá ji zviklat...
nespavá... Publikoval(a): enigman | Básně » Ostatní
U n a v e n á
starobylým klamem tesaným
lží vyšlapou v cestách do nikam
i gesty záludností ve hraní
na hraně poznání
vylétla jsem až nad břemena
do volných prostor, kde to znám
volume dala na maxim
zrcadlo nastavila proti sobě
a zděsila se toho, co v něm vidím;
vyhaslé slunce spadlo do komína
tělo jak hadr pohozený v hrobě
prorezlé srdce a za nehty vina
povadlá zeleň stejně jako jas
a trosky ráhen, přídí
v tapetě balastu a vrás
na zádech prázdnota
A otázky, co duši ve vír zamotaj´…
Jak veliké je hoře?
Jak velká jizva rozerve Ti srdce nitroví?
Kolik že chybí člověku, než nechají ho shořet?
Kde hledat odpověď?
/ čí ústa odpoví??? /
Tak kapko rtuti leť!
A křižuj nebeskou tou plání
A usedni pak smutku na řasy
Nastavte dlaně, ať vypláču tam dobrozdání
Nastavte ústa, ať duha zvěstuje mi lepší počasí…
Jsem zavěšená na krystalu, smyčku kolem krku
…a v srdci nůž, co uříznout měl jenom špičku brku…
Sny, žel, i bolest vracejí Publikoval(a): Špáďa | Básně » Smutné
ano, však sny jsou odrazem lidského bytí!
a dneska víc než jindy vím, jak drsnou mívá paži
jak sobecký je, jak nám nefér váží
jak bodá do srdcí, co zradu potom cítí!
ano, sny mohou mít i stín, však podložený žitím!
a dneska víc než jindy vím, jak bolestný má chřtán
jak křivě může růst, ač správně formován
jak bez příčiny do pasti tě chytí...
Až bude... Publikoval(a): Jiná | Básně » Láska
navěky je až příliš dlouho zdá se mi!
já klidně chvíli v intenzitě prožít chci na zemi
a potom věk už třeba ve vesmírné náruči
kde láska bude plát a cit mě naučí...
Oceán souznění Publikoval(a): labuť | Básně » Láska
dnes toužím po kapce souznění
a oceán by asi rozlil moji duši
v níž srdce bolavě a utlumeně buší
dnes toužím po něze a dlani k vábení...
* * *
báseň úžas ve svitu očí...
Milování Publikoval(a): CULIKATÁ | Básně » Láska
milování je poezie
té nejjemnější vybranosti
svou něhou v tělech lásky žije
a čtenáře své sytě hostí...
Pro admina z modráskova Publikoval(a): CULIKATÁ | Básně » Humor
proklaté vzkazy tady chybí
a já se tomu usmívám
/ dřív též nebyly /
přesto ryzí
byl Liter slůvek chrám...
tak co teď s tím?? vpřed ku cíli...:)
Jedovatá Publikoval(a): Noc17 | Básně » Láska
já spálena jsem na popel!
a není asi nic, čeho bych litovala
jiskry jsem poznala i oheň, který sálal
jen Fénix žádný najednou už znovu nevzešel...
Jsi... Publikoval(a): Noc17 | Básně » Láska
Jsi sněhová čepice
z té nejjemnější vlny upletená
jsi smrková jehlice
co vzory dávala jí v noci potají
jsi vůně jitření a modrozlatá žena
dík které hory konečně zas dýchají...
* * *
/ a slzy mé v tom dnešním skanutí
jsou závlahou pro lásku Tvou i jeho
mé srdce tluče si a promlouvá vší něhou
by navěky jste byli sobě po chuti... /