Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Co se mi (ne)líbí na církvi, ve které jsem vyrostl Publikoval(a): Dunyain | Úvahy » Bůh, víra
Taky bych chtěl říct, že vůbec nepohrdám a nezahazuju minulost, spíše naopak. Církev byla ve středověku někde o 200 let popředu než svět a oslovovala lidi a myslím, že naprosto plnila svou funkci. S nástupem novověku se světem dorovnala a moderní doba ji dokonce předehnala. To je to, co církvi vyčítám - neumí se přizpůsobit nové době a chce těžit ze starých dobrých časů, které jsou dnes nepoužitelné. Církev se dokonce nechce přizpůsobit. Bavil jsem se s knězem u nás ve farnosti a on mi přímo řekl, že " ... v Kristu byla zjevena celá pravda a církev jí musí dodržovat, změnit se musí svět ..." což je podle mě naprosto zcestný předpoklad. A taky dost divný na to, že například celibát kněží byl zaveden až od 13. století (to se církev měnit mohla) ale nyní není možnost změny (ano 2. vatikánský koncil byl, ale zase tolik toho nezměnil i když se to říká :) ). Katastrofa jsou taky naší kněží - buď jsou to staří zatrpklí lidé anebo lidi, kteří v 18 odešli do semináře a naprosto neví o čem je život (neříkám, že já to vím :D ), jak můžou takovíto lidé vést lidi? Jediný opravdu dobrý kněz který má opravdu co říct lidem (novokněz, 30 let), kterého znám - můj biřmovací kmotr (za doby, kdy ještě knězem nebyl) - má takové problémy sám se sebou, které by si potřeboval vyřešit, že to hrůza. Místo aby mu poskytli prostor pro uspořádání života, vytěžují ho až hrůza a bojím se o jeho zdraví. Chtěl jsem napsat ještě plno věcí, ale během psaní jsem je zapomněl, tak až si vzpomenu, něco dopíšu.
Co se mi (ne)líbí na církvi, ve které jsem vyrostl Publikoval(a): Dunyain | Úvahy » Bůh, víra
Moc děkuju za komentáře, ani jsem to nečekal :D problém je, že do kostela chodím už od děcka 3x týdně, modlil jsem se poctivě každé ráno a každý večer, ale přibližně před dvěma a půl lety se dostavila krize. Bylo to asi třičtvrtě roku před biřmováním. Navzdory naprosté frustraci (vírové :) ) jsem dělal, co mě napadlo (v dobrém slova smyslu) abych znova víru získal. Také jsem velkou pozornost a naději upřel na biřmování - přijetí ducha svatého - bohužel naprosto žádná změna. Taky jsem zjistil, že bez církve se mi žije volněji a úspěšněji (jsem spokojenější, mimo církve mám více a lepší přátele, ...). Aby jste také více pochopili mojí situaci: ve farnosti jsem vždycky byl (a pořád ještě jsem) vzor dobrého chování (pravděpodobně výchova), zbožnosti (jo, to bejvalo, ale lidi si to furt myslí)a vševědoucnosti v náboženských otázkách (mám velice dobrou paměť).