to zlo ve mně

kdybych byla jenom tvoje dáma
pavím perem bych si malovala černé
stuhy pod oharky mých prsou

byly by jenom tvoje

kdybych byla tvoje dáma
psí
tam kde oči kočičí už nestačí
a tváří se plaše
mají strach
tam kde hořící perutí ti zamává kde

kdo
ale pravá kvalita se pozná
říkáš mi, abych se osvobodila
od všedních zvěrstev
sama se jedním stala
s jeníčkem a mařenkou
a perníčkem

"ty kluku tolik mi chybíš, než mi tě ty ...vzaly..."


Pardubice a jedno prázdné slovo
flusnu do čepiče
kdyby nebyla krev nebyla by to vono
kdybys mě nezátahnul na ty záchody a
nepolíbil nebylo by to vono
mělo se to stát
ale já sem řekla ne



poprvé jsem řekla ne
a nebylo to přirozené
nebo poprvé
poprvé vůbec poprvé
bylo




vykřík se zdusil
pod krkem uváznul
slyšel si mě být zlou
chtěl si to probudit
ve mě to je
to něco hnusnýho a zlýho
co se dřív ukájelo na cizím neštěstí
oni trpí
oni trpí
lež je tolik krásná věc
stačí ji přece jenom vyslovit
a pak se to zamotalo v té malé
kulaté jedničce v peněžence



"lásko, někdo mi z peněženky krade neurol a já jsem to nebyla..."



že mě to zlo dohnalo na samý okraj
svědomí a já ho ze sebe dobrovolně
vypudila ven a stala se hodnou až za
hrob a hodnou až blbou a hodnou a
nechající si na hlavu ...





nechci to sprostý slovo vyslovit..
ekluje se mi to

severvní vítr je krutý
ten přízvuk
chovej se chlape
sakra nějaký způsoby

chovej se ke mně chlape!

jako bych byla z cukru, i když jsem
z ledu a dovedu ti ublížit..

nejde to?
óó
nejde to?



chceš probudit křídla démona,
kterého jsem uspala vlastními slovy

chceš probudit to zlé ve mě, co by
ti chtělo ublížit reálně tě uhodit a
mydlit tě a mydlit až by si byl

ČISTÝ!



chceš to? pro osobní sobeckou
potěchu, aby si mi dokázal , že to v
sobě stále mám..




v pošetilosti mé vlastní chtěla bych
se s tebou přít chtěla bych s tebou
soupeřit..

když ty sám už si dávno prohrál.