Brýle

Stále hledám brýle. Ale jsem holka chytrá, tak jsem si jich pořídila vícero.
"Ha, ha a teď to zkuste, vy potvory zlomyslné se mi někde schovat!" Zajímavé je, že když je zaboha nemohu najít a chci sáhnout po náhradních, kuk a už je vidím.
"Jo tákhle," řekla jsem si, "takhle se na vás musí!"
Pádím takhle jednou do práce. Čekám na stanici na BUS a slyším, mobil hlásí SMS.
Chci hrábnout do kabelky po brýlích, ale kočár už zastavil, tak rychle nejdřív nastoupím, aby mi nezavřel dveře, rošťák autobusáckej. To oni dělají rádi.
Usednu na sedadlo, sáhnu tedy do kabelky a vytáhnu pouzdro na brýle.
Šmátnu do něj a polil mě pot. Do pr...., ono je prázdné!
No to byl průšvih, protože v kabelce nosím jenom jedny brýle.
Ještě, že mám v práci jiné, ufff!
"Do paďous," mrmlám si vztekle, "to si tedy prd přečtu! Budu muset počkat až do práce."
Smutně se podívám na ksichtík mobilu, ale co to? Vždyť vidím jak rys!
Že by se mi zlepšil zrak? No to by byl úžasný zázrak!
Bez problémů si přečtu zprávu, odepíši na ní, hodím mobil do kabelky a spokojeně se rozvalím na sedadče.
Něco mě zasvědilo u oka. Chci se podrbat a o něco jsem zavadila. No o co myslíte? O co asi?
Na očích jsem měla brýle!!!! Začala jsem se normálně nahlas řehtat, až jsem připoutala pozornost jakési paní.
Rozhlédla se kolem dokola, čemu se směji, ale nikde nic k smíchu neviděla.
Útrpně se na mě podívala a smutně pokývala hlavou. Ještě zbývalo, aby si zaťukala na čelo ;)