P(R)OZŘENÍ
P(R)OZŘENÍ
P(R)OZŘENÍ
miláčku promiň
nemám jenom tebe!
zařval bezmocně
zesinala
tušila to
koho ještě máš?
šeptla zdrceně
náhle jí bylo do breku
přece taky sebe
hlesl a přeskočil mu hlas
chvíli nechápala
až údiv vystřídal záchvat
přerývaného smíchu
zničehonic ztichla
s pohledem upřeným
kamsi skrze něj
tak tohle
by ji fakt nikdy nenapadlo
Praha, 26.12.2015
https://www.youtube.com/watch?v=2GBqXT2fwbQ
Komentáře (35)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Jak jsem tak četla komentáře ostatních, asi už nemám co dodat, abych se neopakovala. Ano, cítím to obdobně jako jitoush, Malá mořská víla nebo Nikita :) Skvěle napsáno, Pepo! :)
27.12.2015 19:03:25 | AndreaM
:-)
Snad pomůže aspoň nahota
pochopit
co je jednota :-)
Dík za jemné popostrčení k (silvestrovskému) úsměvu!
27.12.2015 17:19:13 | Pamína
:-D Díky za každý klíč, který se namane – pakliže nahota se té role zhostí, jednotu najde i v rozmanitosti… :-))
27.12.2015 19:23:19 | Amonasr
Krásný střípek ze života,naplněný slzami i smíchem,takové koření,aby nám život chutnal.Děkuji za dílo a hezké svátky a nový rok.
27.12.2015 14:38:45 | Danger
Díky za milou reakci i přání a také přeji krásné svátky a hodně štěstí v novém roce :-)
27.12.2015 15:49:31 | Amonasr
Myslím, že lépe než Jituška bych se nevyjádřila, cítím obdobně, jak ona sama píše... a Tvoje báseň, co říct, je úžasná a skvostná, ač vyloudila z mých úst hlasitý smích :-))
Děkuji Ti, paráda, takových básní je málo, k zamyšlení i úsměvu současně, moc pěkné. Hezký den. ST :-)
27.12.2015 08:47:56 | Helen Zaurak
S dovolením, prosím, vkládám Tvoji báseň do oblíbených.
27.12.2015 08:48:58 | Helen Zaurak
Děkuji, Helen, za tak vnímavé čtení, které mě nemohlo nepotěšit a také nevyloudit úsměv na mých rtech :-) Rovněž Ti přeji prima den! :-)
27.12.2015 15:48:08 | Amonasr
...mít sám sebe se vším všudy...tak to je odrazový můstek ,aby byl
člověk schopen "mít"vztahy s jinými lidmi.....závislé vztahy...to je
cesta do nikam......ale ta hranice je úzká,myslím,že téměř každý si
projde různými stádii,a když se to podaří vybalancovat,tak to je
životní vítězství......Ji.
26.12.2015 22:19:28 | jitoush
tak to má být !!! většinou není..nedůvěra převléká zdání až k vlastnímu
sebezhacení...krásně jsi to napsal Josefe-toť VELEDŮLEŽITÉ TÉMA..ST :-D
26.12.2015 21:53:05 | Frr
"...nedůvěra převléká zdání až k vlastnímu sebezhacení..." - to je skvostně poeticky podaná skvostná myšlenka :-) Díky, Jiří :-D
26.12.2015 22:02:54 | Amonasr
tak tohle je opravdu skvostné dílo...název s polu s obsahem ...ano v dlouhodobých vztazích se jakoby pozřeme a dívàne se mnohdy na život přes oči i toho druhého, ale zároveň je nesmírně důležité být sami sebou ...připoutaní k sobě se umět povznést nad oba...abychom byli neustále pro toho druhého zajímaví, povznášející a jakoby malinko nedostižní...jen se to naučit v praxi :-)
26.12.2015 21:25:42 | Malá mořská víla
Moudrá víla ví... :-) Děkuju, Gabrielo, vystihla jsi to s vhledem člověka, který ví, co je empatie k druhým a že se taky musí mít o co opřít v sobě samém. A k tomu nezbytná pokora v tom dovětku - děkuji :-)
26.12.2015 21:33:54 | Amonasr
Hezký postřeh. Pro druhé nezapomenout na sebe není sobectví, ale sebezáchova, jak jinak bychom tu pro ně mohli být.
26.12.2015 21:17:40 | A42
.... každý máme sám sebe, a to jak se dokážeme přijmout a mít se rádi, takový jací jsme, teprve pak jsme schopni milovat druhé, čistou, nepodmíněnou láskou.
Chci tě milovat aniž bych tě spoutávala
vážit si tě aniž bych tě hodnotila
jít po Tvém boku
a nebýt Ti na obtíž...
26.12.2015 20:52:16 | Nikita44
Přesně :-D Někdy zapomínáme na to, že máme taky sami sebe, a někdy na to naopak zapomíná protějšek, že nemáme jen jeho, a někdy to platí obojí současně. A kdybych to rozvíjel dál, už bych se do toho zapletl - to by mohlo být ještě na hodně dlouho - rozebírat, čí životy vlastně mnohdy lidé žijí... ;-)) Děkuju :-)
26.12.2015 21:03:15 | Amonasr