Chvíle oděná do šarlatových šatů.
Chvíle oděná do vzpomínek z brokátů.
Jak dlouho trvá vzpomínka na lásku,
Pro mě jen chvíli,
smíšku,
víš,
to já nemohu
posoudit.
Pro někoho
snad celou věčnost, pokud je naplněná.
Není-li, krev trpce drhne na jazyku.
Pak se stane věčností
každodenního umírání.
Nehledat ji již nikdy více,
Je spásou pro přežití
a pro šaty z brokátu.