Anotace: _
Když jsem se bála, že až do mraků
když jsem se bála, že víc
přišla
___
opírám se potichu o černou krustu kůry
fotím vítr
se zvonkohrou Papageny
ptáčníka
Děkuju Vám moc za nakouknutí a za slova. Vážím si toho, moc. Ta potěší nejvíc. Já je ráda čtu, kdo by nečet, že, ale někdy nevím, co odpovědět... :)
10.04.2018 12:49:23 | Philogyny1
jak jsem lezla nahoru po stromě neviděla jsem dolů na písmenka ale neva protože co vidim a slyšim STojí za to :-))
10.04.2018 08:31:39 | Iva Husárková
Ach....překrásná...dnes si ji s dovolením uložím a odnesu...s sebou..**ST**
10.04.2018 05:03:32 | Anděl