Anotace: ...
Pro lásku
Já…
chtěla bych odkvétat pro lásku,
složenou z blyštivých oblázků,
kde každý jeden své místo má
a láska je v nich vtištěná,…
do oblin, do barev, do tvarů,
neznaje významu nezdarů.
Já …
chtěla bych odkvétat smířená,
že
pro lásku žít,
cenu má.
Láska také bolí,
víc než sto ran holí.
I tak má smysl pro ni žít,
na kraj světa za ní jít.
:-)
přeji hodně štěstí
25.01.2022 10:13:31 | mirecek
Oblázky... pohlazené lásky. Víš, mám jich sbírku ze všech moří, oceánu, které jsem za života navštívil. Mám je v krabici jako (vím, trochu naivní) relikty svých vzpomínek. Přičichnu - li k nim, cítím vůni i chvějicí šum slaných vod. Jako by jejich kořínků ohlazených jemnosti dlaní vln. A ta oblost, snad jen postižený muž estét, zcela pochopí...
Tak dost možná, že i tvé oblázky mají kořínky, které - snad, jen v té nejlepší úžasné úrodné černo zemi hluboko zapuštěné. Nemám strach že vyčichají. Poválet si jich po tvářích, spáncích. Ten hebký a moudrý polochlad, udržuje termostat vůní k trvalému nezapomění a chodu touhy k lásce.
Rád jsem si i Tvých, v představivosti užil*
13.01.2022 16:24:49 | šerý
Velmi cituplně napsané a zároveň toužebné. Snad se splní ta všechna přání.
13.01.2022 15:32:33 | Krahujec