JAKO BY VĚDĚL
JAKO BY VĚDĚL
Anotace: ...*...
To kvůli tobě klávesnice klepe,
to kvůli tobě tahám karty z rukou osudu.
A BERU MODROU…
Po levici srdce, po pravici svědomí,
misky vah ve při:
„Mrazivý Leden v roli lapače snů,
ale co Únor, bude mu to stačit?
Je to horkokrevný mládenec…“
„Co myslíte, Madame Louise,
skutečně může láska hory přenášet?“
převaluje kocour v klíně sametový otazník,
zatímco packou kreslí podsadu
Velikonočního ostrova
jako by věděl,
že jednou…
…jednou
dovolíme i naší budoucnosti, aby se stala!
Komentáře (62)
Komentujících (18)
Doporučit
Tisk
Každou vteřinou píšeme budoucnost,
co vzápětí minulostí se stává,
život má svoji přesnou posloupnost,
žij tady a teď to, co bere i dává...
Krásný večer, Ccinko* (*)
25.01.2025 21:11:07 | Emily Říhová
tady a teď - to je to, co máme
nevíme nikdo, co přesně se stane
co nás čeká
někdy leká
jindy svádí
život má grády...
bojujem, milujem,
hledáme, nacházíme...
něco si prožijem,
o něčem - jenom sníme:-)
Vílečko Em, jsem ráda, že jsi zašla,
měj se krásně... PS: píšeš nádherný básně**
25.01.2025 22:21:37 | cappuccinogirl
Je krásné hledat a nacházet,
co život nám stále nabízí,
kdo lásku rozhodl se nasázet,
ten smutek nesklízí...
Měj se krásně, Ccinko*
PS: pohladilas, díky Ti* (*)
26.01.2025 14:23:36 | Emily Říhová
Teda, tolik komentářů... :-) RESPEKT před Tebou cappuccinogirl.
24.01.2025 21:30:16 | malé srdce
Respekt???
Netřeba, příteli:-)))
Jedu srdcem, jako ty, je to moje naprostá priorita, jak v díle, tak v životě*
24.01.2025 21:59:22 | cappuccinogirl
Přesně tak. Být v srdci a jednat přes srdce. Srdce je základ. Láska je základ. Přes Lásku jednat... jak i Ty píšeš - jak v díle, tak i v životě.
24.01.2025 22:05:22 | malé srdce
Hm,hm... zdá se to jako hluboké dílko.
23.01.2025 23:23:41 | Jiří I.Zahradník
Tak hluboké že nedohlédneš na dno?
To by bylo prima...dno bolí, je to místo příliš trpkých zkušeností...
Ale to jsem odbočila... tady je to o srdci*
Zdravím tě, Jiříčku, moc fajn, že ses ukázal*
23.01.2025 23:30:52 | cappuccinogirl
Tak to budou hlubiny srdce.
23.01.2025 23:43:26 | Jiří I.Zahradník
Nebo šířiny... já mám srdce široký:-)
Ale i tu hlubinu srdce si umím představit a nejvíc zajímavý mi přijde, že je tajemná i pro mne samotnou:-)*
23.01.2025 23:49:15 | cappuccinogirl
já hlavně nemyslím na budoucnost, protože pak se ty myšlenky nestanou.
Já mám teda leden za kamna vlezem.
Neměl jsem takhle línej měsíc.
To je samý leháro a na nákup se oblíct.
Co mě čeká v únoru a březnu...
nastane mazec?
Budu muset zasypat finanční díru,
kam zmizel peněz ranec?
Nebo posílí pole
a já posílím v postýlce?
Je mi to ukradené.
svět se topí ve zkyslé polívce,
kterou mám v ledničce.
Dojít to vyhodit?
Vždyť se budu venku třást
23.01.2025 20:40:22 | KarMa
Taky nepřemýšlím moc dopředu...
Chvilku psavě?
Hravě...
to si můžu dovolit
však pro můj vnitřní klid
-nevyhlížím
žiju dneškem a vím, že do zítřka mířím
a k tvýmu úžo komentu
jen dodám, že sice netuším,
jestli v únoru a březnu bude mazec,
ale v dubnu - moh by bejt mazanec:-)))
A těch peněz ranec?
Jestli to neví Holmes ani Agátha Christie,
tož nevim o nikom, kdo ti to zjistí
ale příteli, bez peněz - to přece není novej stav
vždyť nahý jsme na svět přišli:-)))*
Dík za koment, neodolala jsem...:-)))
23.01.2025 20:58:49 | cappuccinogirl
rapa nui rapa nui
na děvče s láskou pamatuj
slunit se v loďce
má kartu
a srdce
a ty tance na pláži
:)* celý leden únor
tvůj :)* ...přeje i hvězdářík :)*
23.01.2025 18:48:37 | J's ..
srdce mám, kartu taky
tož teď jenom na zázraky
uvěřit
že dá se žít
v bárce snové???
Hele - támhle plove
a na plachtě má LOVE
buší
tak, že už i mořské PANNY
tuší,
hvězdáři*
Děkuju, tím svým komentem rozzářils, sice ne hvězdu, ale mě jo*
23.01.2025 20:12:54 | cappuccinogirl
Úplně kocourka slyším, jak si vrní svoje spokojené: purrrrr a v pacičkách, jak uvozovkách, má možná klubíčko, od kterého se odvíjí ledasco. :-) Krásné dílo i úžasné komentáře. :)
22.01.2025 20:46:14 | Ywach
Klubíčko úhledně smotaný - a stačí jeden kocourek a odvíjí se osud:-)))
Moc děkuju za hezounkej koment, pacičky jako uvozovky, to jseš přesně TY - tvá představivost je mňaaaau-wow:-)*
22.01.2025 21:16:41 | cappuccinogirl
Tobě i kocourkovi do kožíšku posílám nějaké ty bodíky pro radost, když už nemůžu poslat něco mňam ;-)
Budoucnost se stane tak jako tak... ;-)
22.01.2025 20:21:46 | Rafinka
Tvůj komentík je mňam, Rafinko, oblízla jsem se a to sametový štěstí taky, jsme tandem:-)))
Moc děkuju, dnes jsi ty mně přinesla úsměv*
Jó - a k tý budoucnosti... teda, lecos se povídá, ale já si myslim, že ty budoucí zítřky jsou ještě hoooodně dlouhou jistotou:-)*
22.01.2025 20:48:00 | cappuccinogirl
Kolem tebe se povaluje kocour s otazníkem ? Nezapomeň na ňamky, bude se vracet, nebo rovnou zůstane. :-))
22.01.2025 16:45:28 | Kan
Díky za radu, příteli. Sametovej kožíšek, co přede otazníky, tak s takovým se nenudíš...a díky tomu žvanec - pro oba, co říkáš? Ať je to fér:-)))*
22.01.2025 18:17:15 | cappuccinogirl
Tak, on je to, vážně, kocour ? Tak, to jsi mě dostala. :-))
22.01.2025 20:48:54 | Kan
Nevěř tomu příteli, ani na moment:-))) To ty jsi dostal mne:-))) A řádně
Jenže my máme doma I kocourka, fakt, je černej jako saze a vrnět zná:-)))
Tož teď se tím prober, a to by bylo, aby to nějak nebylo:-)))*
22.01.2025 20:52:32 | cappuccinogirl
Aspoň máš někoho, komu se můžeš vyzpovídat, aniž by tě soudil. Já mám psa. Je velice pozorný posluchač a vůbec mu nevadí, když mu kecám do seriálu. :-))
22.01.2025 21:03:00 | Kan
...Fakt? Už i ti pejsani vědí, že v tý telce je kulový???:-)))
No tak to už je na pováženou.
A když na pováženou, tož zas chvilu vážně - vždycky je dobrý najít si vrbu, a jestli má kůru, nebo kožíšek, na tom už tolik nezáleží*
22.01.2025 21:18:51 | cappuccinogirl
A, ten kožíšek vycítí, jestli si stěžuješ a, jestli ti to je líto atd. a vždycky se, tak nějak , více přitulí a sdílí s tebou ta příkoří světa. :-))
22.01.2025 23:41:27 | Kan
Sdílená starost, poloviční starost...
a sdílené příkoří
pouto utvoří
upevní
na poli života - často bitevním:-)*
23.01.2025 20:17:44 | cappuccinogirl
A je fajn, že se tím, vůbec, netrápí. :-))
23.01.2025 20:50:39 | Kan
A přesvědčenej o tomhle jseš???
Co ta neskutečná oddanost a stesk, když dvounožec, ten parťák pro všechny chvíle, najednou není?
Obrovskýho nacítění, jsou schopny psí srdíčka
a pak ty psí oči, ty korálky, můžou bejt o smutku, ne?*
23.01.2025 21:12:28 | cappuccinogirl
Jsem, on pozná, že něco není, jak má být a snaží se empaticky působit tak, abych se začal věnovat jemu a odvede mě od problému. A to s tím odcházením jsem to řešil tak, že jsem si pořídil malé plemeno u kterého je předpoklad dlouhověkosti.
A, co bude dál je ve hvězdách. Já, nebo on, víc se s tím nedá dělat. Smutek v psích očích uvidíš jen tehdy, pokud mu nevěnuješ pozornost. A to můžeš ovlivnit. :-))
23.01.2025 22:41:19 | Kan
A tímhle komentem jsi mě vlastně moc hezky pohladil, protože vysvětlils to skvěle. Děkuju*
23.01.2025 22:44:57 | cappuccinogirl
Moc pěkná, Kapučínko, a ano, láska může přenášet kompletně všechno :-))*
22.01.2025 13:36:07 | Ondra
Láska přenáší ze srdce do srdce... a díky tomu hráze se protrhávají a kameny lámou. Někdo by tomu řek - katastrofa:-) Možná mozek - ten si urychleně chystá trauma plán:-)))
Ale já se usmívám:-)
Děkuju za komentík, Ondrášku*
22.01.2025 16:13:15 | cappuccinogirl
drobné písmenká na konci...akoby znázorňovali, že len trošičku dúfaš, že je to tajné, že...ale výkričník im dáva silu, nech sa tak stane
22.01.2025 08:22:16 | gabenka
Tu sílu přeju nejen vykřičníku, ale aj sobě:-)
Přítomnost je těžkej kalibr, budoucnost kalibraci má nejistou... přesto si maluješ a doufáš, že se stane:-)
Já doufám moc, přesto na nic netlačím, jen se lehce sunu a směr se mi líbí:-)
Děkuju za komentík, nacítilas*
22.01.2025 09:00:05 | cappuccinogirl
BA - kocourek z Velikonočního ostrova vždy ví jak na to - vždy dokáže vykouzlit ze zimních měsíců kouzelné léto**ST*
22.01.2025 08:21:24 | Frr
Cokoli/kdokoli dokáže vykouzlit ze zimy léto - je u mně vítaný:-)))
Náruč - otevřená:-)))*
22.01.2025 09:09:56 | cappuccinogirl
a taky kvůli sobě snad...?? :)*
víš, dělat věci kvůli někomu se dlouhodobě nevyplácí!
Vesmír to nemá až tak příliš rád
všechno je souběh, vcítění - tak energie plynou a tak se v dobrém vrací :)
22.01.2025 07:53:13 | šuměnka
I kvůli sobě - to je přece jasné
vždy jsou to moje kroky směrem k něčemu,
nevcítit, to pak přece hasne
chuť se hnout...
Já v souběhu
dávám i beru
v tom životním příběhu:-)**
22.01.2025 08:24:02 | cappuccinogirl
..pak je vše v pořádku - semínka do řádku
hezky se sypou a vyklíčí klíčí jistě - chutně i lákavě (deku si přistel :)**
22.01.2025 08:28:06 | šuměnka
pořád něco roste a klíčí, pořád se věci dějou:-)
mám ráda ten běh...
příběhy lepí do obálek a posílá je vzduchem
a plete páté přes deváté do věnečků a posílá po vodě
a někdy překotně
a někdy lážo plážo...
krok a krok a jsme zas dál...
kdo by jenom v koutě stál?
Ruku podej
jdem
jsi, jsem*
22.01.2025 21:25:48 | cappuccinogirl
Krásná slova Cappu*
22.01.2025 07:31:50 | Protos1182
Nesou naději, že dočkáme se, viď?!
Vždyť všechno nemusíme mít s přesným datumem:-)
Už to, že můžeš doufat, ti dává sílu se snažit, jít si za tím, co chceš:-)
Děkuju ti, Miri. Ráda tě vidím*
22.01.2025 07:45:26 | cappuccinogirl
I já Tobě děkuji,
a doufat v Datum hezké zdá se být
Co pak bude se dal dít,
zavřít oči , tiše snít...
23.01.2025 03:04:28 | Protos1182
Snít je hezké a vůbec ne zbytečné
cítíš své tužby, chceš aby skutečně
se naplnily...
o čem jen noci snily
to ve dne pohladí
když napnem síly
a budem se opravdu snažit
ZAŽÍT
Miri, přijde ten den...**
23.01.2025 20:25:57 | cappuccinogirl
Skvělá je Tvoje báseň, Cappu :)**
Sametový otaznik, co ho kocour převaluje, je top.
22.01.2025 05:56:30 | Anfádis
Kocouři se maj, můžou si dovolit s otazníkama hrát:-)
Zvlášť když si je sami upředou:-)
Lidi jsou nuceni spíš o nich přemýšlet.
Tak nevím, ale takhle po ránu si myslim, že myšlení je daň za mozek:-)))**
22.01.2025 07:13:29 | cappuccinogirl
Mám-li si vybrat červenou nebo modrou (Matrix), volím tu, která mne zavede do králičí nory. A tato báseň je opravdu o té modré pilulce, která tam vede. Říká se, že náš osud jsme si sami naplánovali před naším narozením. Je-li tomu tak, potom jsem dovolil své budoucnosti, aby se stala. Neustále vážím na miskách osudu - dobré&zlé? Kdo jsem a co jsem? Co dělá člověka člověkem? Kocour i kočka předou na mém těle a je to tak léčivé. Usínám na vlnám Tvých krásných veršů...
22.01.2025 00:07:16 | malé srdce
Je možné, že jsme si naplánovali hrubou linku, řekněme, že to byla fáze předpokladů... no proč ne...jenže pak skočíš do života a najednou...
Svět je krásnej nejistotou, těma vlákýnkama, co nečekáš. Naplánoval sis budoucnost a pak teprve přišel první nádech novorozeněte? Dobře, může to tak být, jenže teprve až kroky, které v životě uděláš, vedou k naplnění...a nebo taky, k úplnému sejití z cesty původního odhadu... a pokud je možné, žes sešel, tak naplňuješ, nebo nenaplňuješ?
Já jsem otevřena spoustě možností, jak to je s člověkem před a po životě... jenže je tolik různých názorů, že to někdy spíš mate:-)
Ale líbí se mi na tom to tajemství, to neodhadnutelno... i to je hybná síla. Nějak v tobě budí nutkání - se snažit, nestát, naplňovat, to o čem jsi přesvědčen, že chceš...
Moc ti děkuju za komentář, udělal mi radost, přiměl k úvaze, děkuji a přeji dobrou noc:-)*
22.01.2025 00:36:09 | cappuccinogirl
Já věřím, že život, tedy tu hrubou linku života, jsme si naplánovali před naším narozením. Aby to bylo zajímavější, tak jsme při vtělení, prošli procesem zapomnění. A aby to bylo ještě zajímavější, tak ta naše hrubá osudová linka života prochází jakoby různými rozvětvenými křižovatkami, ve kterých se rozhodujeme, po které kapiláře života se vydáme. Takže věřím, že náš osud naplňujeme naším rozhodováním na těchto důležitých křižovatkách. Některé životní události svým rozhodnutím ovlivnit mohu a některé ne. Například mám na výběr dvě střední školy - a já se třeba pro jednu rozhodnu a začnu kráčet po této konkrétní kapiláře života. Kdybych si tehdy vybral tu druhou školu, můj život mohl být zřejmě úplně jiný a mohl jsem prožít jiné zkušenosti. A potom může nastat nějaká osudová životní událost, kterou ovlivnit nemohu. Například srazím autem člověka a zabiju ho. A ten člověk měl třeba alkohol v krvi a přecházel na místě, kde neměl. Tehdy člověk nedokáže pochopit proč se mu to stalo. Proč zrovna jemu ten člověk skočil pod auto? Je to síla, které nerozumíme, ale je tu a ovlivňuje nás. Také věřím, že po smrti něco z nás přežívá. Vždyť, jaký by potom měl smysl naše utrpení, bolest, radost, naše láska?
22.01.2025 00:52:46 | malé srdce
Proces zapomnění je nutnost i podmínka:-)
Kapilára života je dobrej příměr.
Zvláštní, že když jsem od malička slýchala, že po životě nic, tak teď by se mi líbilo věřit, že život nejenom že je zkouška, ale může i být na zkoušku:-)
22.01.2025 07:26:03 | cappuccinogirl