V troskách skořápek se vrací domov

Dívka se vykutálela ze zrcadla, aby se podívala, jak to tady u nás vypadá.
Byla trochu vyděšená.
Uviděla strom, na němž bylo zavěšeno stovky bot.
„Tady bydlí stonožka?“ zeptala se bezdomovce, co tlačil vozík ze supermaketu se vším svým majetkem.
„Umění,“ zasmál se muž a zrychlil krok, protože právě šel na seanci, kde chtějí vyvolat ducha Karla Marxe, aby jim to vysvětlil.
„Umíte udělat lodní uzel?“ zeptal se mimoděk přes rameno.
„Proč?“
„Chceme ho svázat,“ řekl do proudu vzduchu za sebou.

Břišní tanečnice snědly osm nudných kašparů.
Ti, co očekávali zábavnou chvilku, tak se museli spokojit s mimy.
Jenže nakonec se zjistilo, že je to jen zájezd hluchoněmých, co zabloudil.
A ten kocour v botách?
To byl vysloveně propadák.
Dívka zatoužila po světě za zrcadlem.

Na houpačkách za domem se houpají ženské v hidžábu.
Jsou to vůbec ženy?
Nejsou to jen maskovaní komsomolci?
Dívka našla zrcadlo a zmizela za ním.

PS.
Jedl jsem v okně jablka
Přemýšlel jsem jestli už jsem dozrál do času, kdybych mohl po lidech házet ohryzky.