Z bolesti, strachu a umírání
stromy se rozhodly zářit...
V tu chvíli srdce vykvetlo.
... nebo snad z potěchy, či vábivé útěchy,
že přichází čas, kdy sníh i mráz
uzamkne kraj a než přijde Máj
a s ním teplý vánek, celičkou přírodu
posílí spánek
Tak a to je rozdíl mezi dobrým a tím druhým autorem; na to, co jeden dokáže vyjádřit čtrnácti slovy, jich druhému nestačí dvojnásobek... Děkuji, JT
18.12.2023 21:11:59 | mravenec
Naděje v barvách podzimu... čím jsem starší o to víc si tu nádheru užívám a letos se opravdu vybarvil:)
Pohodový večer, Son (*)
03.11.2023 21:52:54 | Emily Říhová
drahá Em, Tebe moc ráda vidím pod mými řádky! vybarvil, kouzelně...
i Tobě klidný a pěkný večer*
06.11.2023 21:01:24 | Sonador
Mávám, Son:)
No, občas se stavím, ráda bych častěji, ale nějak nestíhám;)
Papa opatruj se (*)
06.11.2023 21:41:30 | Emily Říhová
...a že září...opravdu dosyta...a i já se sytím...pohledem na ně...moc dobře jsi zachytila... a vyvážila... bezútěšnost, naději a krásu... podzimu...
03.11.2023 11:27:43 | ukrytá v máku
Pár slov a kolik je v nich naděje...*
02.11.2023 07:00:18 | RadekČ
těch pár slov ve mně zrálo několik dní, tolik jsem chtěla to cosi zachytit... až jsem to vzdala a nechala být, přišla si sama... snad udělala radost stejně jako mně... děkuju Radku*
02.11.2023 10:22:41 | Sonador
... no krásně nám tu prokvétáš ... v barvách podzimní záře stromové :)
01.11.2023 20:57:41 | narra peregrini
když on je letos tak krásnej! tomu se nedá odolat...
02.11.2023 19:51:29 | Sonador
však kdo by odolával? Jen sbírejme do zásoby, než přijde bílá ... na barvy strohá :)
02.11.2023 21:02:08 | narra peregrini
....Příroda si jede ve svém odvěkém řádu,ať se děje,co se děje kol....je v tom velká Síla a vlastně svým způsobem "jednoduchost",která je geniální,jak vše do sebe zapadá......jen člověk to nějak vychyluje.....ale vše půjde neochvějně dál.....ty naše nitky od srdcí jsou vskutku režné......jen je potřeba je v tom harampádí najít,však z té druhé strany za ně "tahají",tu jemně,tu zhurta,až to fakt bolí a někdy odumírá......a pak,když pochopíme a "zataháme"též,tak ty nitky stanou se zlatými a vše tak krásně ožije a uzdraví se.....Ji./úsměv/...Díky za připomenutí...
01.11.2023 18:48:48 | jitoush
já ti Jitu posledních pár dní vidím některé stromy svítit... a tohle jsem fotila kousek tobě za domem, on ten javůrek nejen svítil, ale měl i úplně nové odstíny červené... jenže vyfotit to nešlo, ale to nevadí, jsem si to "nasála":) a dnes v parku zas... a tak prostě, vlastně nemám slov... moc ti děkuju za krásná slova*
01.11.2023 20:22:44 | Sonador
...Svítívé/mu/ vše svítící......Ji./úsměv/......já i poblikávám......tak "sbírám"pro nabití.....někdy úsměv,jindy dialog,pak rychlý krok či žoglovací míček...i pohyb luku...nebo ztepilost stromu.....živý tón....trefné slovo či obejmutí......to jak zapomínám na režnou nit,tak si ji snažím zvědomit.....aby se nestala přímo zápalnou,ale "jen"zlatou střední......Ji.
01.11.2023 20:30:15 | jitoush
...vše se zdá zářivější na temným protikladu...;-)podzim v nás...i venku...náladou.
https://www.youtube.com/watch?v=M0K7v865e6E
01.11.2023 14:38:45 | Marten
Vykvetlo do krásy a pestře maluje, ač bolest a strach se šíří, podzim barvami hýří:-)
01.11.2023 14:28:13 | CULIKATÁ
ST*
Sestřičko měj se krásně.
Tvé srdce je plné květů.
Děkuji Ti moc.
Za nádhernou básničku.
Vašek fialový m.
01.11.2023 12:27:39 | Fialový metal
naštěstí většinou jde jen o ozdravný spánek...jak by lidem prospělo, kdyby každý podzim shodily staré křivdy, zalezli do pelechů a nor, a s jarem vyšli čistí a průzrační...
01.11.2023 12:21:12 | stormeater
to je ono, jak já bych chtěla aspoň na dva měsíce ulehnout k zimnímu spánku!:)
03.11.2023 19:57:08 | Sonador
Pohlazenka krásná, děkuji. Srdce mé, kveť... teď stromů čas...teď stromy září:-)*
01.11.2023 12:12:56 | cappuccinogirl