Anotace: ...
Všichni jsme koukali do země, jak jsou lidé naučení, že v čekárně u doktora se moc nemluví.
Tedy pokud to není u psychiatra.
Tam se vždy najde nějakej brepta, co něco omílá.
Posledně tam jeden nasadil jehlu na desce, že je úplně blbej, že měl přijít před měsícem, ale že si popletl datum.
Kdokoliv další přišel, tak se to dozvěděl.
A když dlouho nikdo nešel, tak to alespoň zopakoval.
Hledal oči u nichž by se mohl zaseknout.
Všichni je stáčeli všemožně jinam, protože v čekárně u psychiatra má každej dost svejch důvodů proč je blbej.
Umíte roztočit nad hlavou klavír?
Jistě se najde moudrý dospělý, co vám to zakáže.
Je to nebezpečné a nedává to dobrý smysl.
TĚŽKO se divit, že při náboru k cestě na Mars se přihlásilo 200 000 lidí.
I kdyby to bylo bez návratu.
„Stvoříme ten zázrak tady?“ řekla a kopla do proleželého gauče z něhož se vzneslo mračno prachu.
Kdybych byl Hemingwaye, tak bych udělal něco chlapáckého.
PS.
Podíval jsem se pravdě do očí.
Ona šilhala.
Byla nádherná.
"Stvoříme ten zázrak tady?" řekla a kopla do proleželého gauče z něhož se vzneslo mračno prachu. A opravdu!
Konečně začla luxovat.
V tom náboru jich bylo 200 OO1. Vzal jsem to taky! Mars je mým domovem a vracím se domů...
Díky, vesmírný palubní kapitáne Jorte*
10.12.2023 19:43:04 | šerý
vše je zázrak...a klidně je možné, že pocházíme z Marsu---podle toho, jak ta planeta vypadá je to víc možné :)
11.12.2023 14:09:33 | jort1
Kdokoliv se přihlásil dobrovolně do náboru k cestě na Mars, patří podle mně do čekárny psychiatra!
Neroztáčím nic nad hlavou, i když bych si myslela, že to zvládnu. Můžu se plíst a co kdyby to spadlo. Hlavu mám jen jednu...a vím, že je rozbitná. Tož to nepokouším. Tělo má držet vcelku.
Nádherná pravda, Jortí? Tak to jseš šťastnej chlap! Taky odvážnej, každej se pravdě do očí podívat nezvládne! Mně se pravda někdy líbí...a někdy vůbec... Ale neuhejbám před ní a učím se ji snést!
PS: Ať už na gauči nebo jinde, tvoříš mo(u)drý zázraky, Jorte. Díky ti!
10.12.2023 13:46:16 | cappuccinogirl