pěšinky v úsvitu
pěšinky v úsvitu
Láska je chladivý vánek na tváři
když slunce příliš pálí
voňavé bejlí v hlubokých lesích
ledová voda v říčce, co hladí
kotníky tancem po oblázcích
peřinka z trávy pod bosýma
nohama, když mimo vyšlapané
pěšinky v úsvitu
ptačího štěbetání krátím si cestu
za tebou. Když vracím se… domů.
Benoit Courti
Komentáře (29)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskTahle se mi líbí a moc.
05.06.2024 23:42:09 | Jiří I.Zahradník
to mě opravdu velmi těší!*
05.06.2024 23:45:31 | Sonador
Milá Son, ta voda fakt studí. Dobrou noc.
01.06.2024 22:09:00 | Matahaja
ale to je... dobře, ne?;) dobrou, milý Matahajo*
01.06.2024 23:03:37 | Sonador
Primassimo sestřičko.
30.05.2024 05:05:04 | Fialový metal
tak to mě těší;)*
30.05.2024 17:35:29 | Sonador
......"krátím si cestu
za tebou. Když vracím se… domů"........
No ale když tady se krátí cesta ....ona se vrací za ním domů...tak to vidím já.....Ji./úsměv/......rozumím tomu jinak než Pavel...
29.05.2024 22:22:46 | jitoush
.....Teď nevím,jestli jsem to spíše "nezacuchala"než rozčísla,když už jsme u těch pěšinek......Ji./úsměv/
29.05.2024 22:40:03 | jitoush
nezacuchala Jitu:) ...líbí se mi to, jen já ktomu tedy ještě... myslím, že všichni jsme... na cestě domů...;) a děkuju!*
29.05.2024 22:42:14 | Sonador
...To ano...jen se nám to každému prostě jinak klikatí.......a napadlo mě najednou ono......"ligotala sa hviezdička Anjel moj"/to "o" s "vokáňom"neumím napsat/.../úsměv/Ji.
29.05.2024 22:46:02 | jitoush
jé, tak ráda jsem si poslechla... a miluju slovo ligotať (taky bylo ve vůbec první básni, kterou mi kdy kdo napsal:)
29.05.2024 22:52:24 | Sonador
... ale také hřejivý polibek březnového slunce na větrem ošlehanou tvář... tohle oslovilo, teda...! ... dík za krásu...
29.05.2024 16:53:55 | mravenec
to mě moc těší!:)*
29.05.2024 20:41:39 | Sonador
láska je
když nohy nebolí
ačkoli běží po kamení
to srdce křídly nadnáší
jako když žádná bolest není
povedená
29.05.2024 13:03:28 | zase já
to je hezké... a ano, má tu moc, děkuju:)*
29.05.2024 20:40:57 | Sonador
Na chvíli bych si dal říct:-)
Moc hezká, Kati:-*
29.05.2024 12:32:00 | Žluťák
na chvíli?:) děkuju ti, Pavle:*
29.05.2024 20:14:24 | Sonador
No, v podstatě to mívám podobně jako ty ve svých verších, jenom s malou změnou...
... krátím si cestu od tebe. Když vracím se... domů.
Podobné:-)
29.05.2024 21:10:57 | Žluťák
nojo, vlastně i takto... občas:)
29.05.2024 21:12:11 | Sonador
Já jsem si vždycky nechával otevřená zadní vrátka, pro případ že by to neklaplo, což se (zatím) pokaždé ukázalo jako dobrá strategie:-)
29.05.2024 21:15:42 | Žluťák
stratég a taktik? ...jen je otázkou, jestli si to tím člověk vlastně... nepřivolává?;)
29.05.2024 21:28:16 | Sonador
Jo, párkrát jsem z toho byl obviněn, ale mě ten systém vždycky vyhovoval, tak to tak asi mělo být:-)
29.05.2024 21:30:16 | Žluťák
...S respektem k Tvému přístupu....../úsměv/.....vidím tam společný domov a vrátka žádná..../úsměv/.....Myslím,že už těmi podprahovými pochybnostmi si člověk zadělává na konce,které tam někde někdy na začátku byly semínky zasety......ale nic proti posichrování.....je to praktické....ale jakoby se to "naprogramuje"a podle toho "hra"jede.......Mnohdy si to ani neuvědomujeme,neb je to jemné,to naťukávání...jako když kapka kape na jedno místo na skále......Ji.
29.05.2024 22:31:24 | jitoush
Ono je to celkem logické, Jitu. Když nemáš jinou možnost, tak po hádce zůstaneš na místě činu, čelíš tomu problému a hledáš řešení. Když ale máš to svoje domů, tak se prostě sebereš a jdeš tomu vzdorovat v klidu a míru o samotě...
To nemůže nikdy skončit: ... a žili šťastně až do smrti:-)
Pěkný den:-*
30.05.2024 07:01:25 | Žluťák
Super
29.05.2024 10:34:26 | mkinka