mělká
mělká
Svět tě podváděl
tak ses začal podvádět sám
sníš o nemožném, trestáš se
a křivdy dávají smysl
nic dobrého si nezasloužíš...
Ale na mělčině, hloubku nenajdeš.
Irma Haselberger
Komentáře (10)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Samozřejmě - pokud je někdo na mělčině, nic nenalezne. Nelze snít o nemožném - naopak pokora nám to zakazuje. Pouze smíme "chtít" jen to, co nám Osud daruje. Pak přijde hloubka - mělčina je překonána.
Geniálně napsáno!
31.03.2025 11:02:42 | ARNOKULT
Arnošte, to je přesně to, co se snažím pochopit, a hlavně naučit poslední rok - nebýt v odporu a přijímat, a jde to, jen člověk musí "zapřít sám sebe"... my sami bráníme zázrakům... jen to pustit... moc Ti děkuju! za všechna tvá moudrá slova a vhledy...
31.03.2025 13:04:22 | Sonador
Jedinec, který byl podveden, začíná podvádět sám sebe.
Je to jeho obranný mechanismus.
Křivdy a zranění, které člověk zažívá,
začínají dávat smysl v kontextu jeho sebepodvádění.
Vzorce, kterými se necháváme druhými lidmi spoutávat nikam nevedou
a jsou naším vlastním zotročením.
Sebepoznání, které plyne hluboko pod povrchem našeho každodenního života je odpovědí.
Odhalit vrstvy naší identity.
Oloupat je, jako když svlékáme cibuli.
Pěkně po jedné...
Hloubku nacházíme v tichu, které nás učí naslouchat našim vnitřním hlasům,
jenž jsou často přehlušeny hlukem okolního světa.
Hloubku také nacházíme v prožitých událostech našeho života,
které nas formuje v žáru ohně.
Mír duše není jen absencí konfliktu,
ale hlubokým pochopením a přijetím sebe samých.
29.03.2025 23:15:56 | malé srdce
iluze snění mění život v bdění
a v zapomnění není nic
jen mezi prsty protéká čas denní
odrazem světel bílých svic
29.03.2025 20:09:33 | zase já