Anotace: tvých přání, klíště...
Zas lesem
stejná
jen jinýma očima
se dívám
a on zpívá jen potichoučku
cítí se vinen
cítí krev
a zpomalený běh
co sítí žil protéká
ustupuje
tichem prolíná opatrný strach
jen po špičkách jen po špičkách
ať neslyší
ta tma co sedí černou
v záhybech pláště listů a trav
ústa jsou rudá a svítí
zatracením
znamení není
tak bijte na poplach
tisíce neviditelných úst ve vlasech lesa, doma ještě dlouho vyčesávám svůj díl přírody. Když čtu, mám strach ... na mě se les zatím jen usmíval - těmi ústy:) Tak se budu bát s tebou
07.10.2016 09:26:49 | Ragnell
zatracení né...prosím....úsměv.z.
06.10.2016 21:03:50 | zdenka
...pro ty klíšťáky snad ano, už leží na infekčním i sedmileté děcko, je to neštěstí, tady máme kalamitu...
06.10.2016 21:38:35 | Philogyny1
malej vrah pije krev...moje jim naštěstí nechutná totiž žadná v mém těle není;-) jinak se mi to líbí
06.10.2016 18:33:45 | xoxoxo
Přesně to jsem si myslela i já, psům prášky za šest set a mi se přece nemůže nic stát... :)
Děkuji.
06.10.2016 20:20:30 | Philogyny1
Vím nikdy neříkej nikdy ale kde není krev tam se klíště nenažere ;) ber mě s rezervou a hezkej den
07.10.2016 07:06:16 | xoxoxo