podzimní sonatina
podzimní sonatina
Anotace: ..tak, ale vážně-tohle je má poslední o podzimku /doufám!/
...a jak lehýnce
hebce
se snášejí
hvězdy
sliby
hlavy -
a padají tiše
do zrezlé trávy
zapomnění...
Komentáře (13)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Pane básníku, prosím o přečtení téhle podzimní sonatiny na čtení Sonety pro spadané listí..myslím, že tenhle hebký skvost nesmí zůstat ležet v trávě zapomnění:-)))ST
06.11.2016 17:19:33 | Nikita44
Nikorinko, tuze rád...jenem mi prosím Tě neříkej "pane básníku"..když
už tak "basníku" (ty jeden ocasníku), na to slyším..těším se na naše čtení a všechny autory-modrásky...:-))))*** :-D*
06.11.2016 17:27:22 | Frr
I ze zrezlé trávy vedou cestičky do nových rán a nikdy pozdě není... :)
06.11.2016 14:27:30 | Philogyny1
i když se duše smutkem kření...:-D* :-)))**
06.11.2016 16:21:35 | Frr
Ten věčný smutek starých stromů... :)
06.11.2016 18:05:38 | Philogyny1
...a nevypluvších vorů...:-D*
06.11.2016 18:09:08 | Frr