Klišé..

V pokoji bylo strašné horko a otevřené okno tomu naprosto nepomohlo.

 

   /Dnes jí je pětadvacet. Uvažovala nad tím, co se změnilo a co ne.

    Třeba její zvyky./

 

         "Harley neměla bys kouřit."

 

         "Když jsem ještě byla tvou Charlesi, dávala jsem na tvé rady.

          Teď už nejsou žádná omezující pravidla. Nemusím nic."

 

 

Okázale vyfoukla oblak vanilkovýho dýmu.

 

 

         "Můžu si huntovat svý tělo, podle libosti."

 

 

Protáhla se. Měla na sobě, jen jeho košili.

 

    /Kdysi dávno vnímala jeho vůni. Po dvou letech, necítí nic. Čím to je? 

    Otupělost, zvyk. Proč?/  

 

 

           "Pořád jsi moje žena."

 

 

Zasmál se. A podíval se dolů na svou větší, než průměrnou erekci.

Jakoby, tím dával najevo svou nadřazenost.

 

    /Jediný důvod, proč se k tobě vracím/ 

 

 

           "Mysli si, co chceš."

 

 

Zasmála se zase ona. Sedla si na okenní parapet, zcela ignorujíc fakt, že je skoro nahá.

Rušná ulice, dole pod ní, jí nepřipadala nikterak důležitá.

 

     /Stejně jako on...nebo ne?/

Zadívala se na něj zpod řas.

 

     /Milovala ho kdysi víc, než sama sebe. V jediném dni, v jediném okamžiku,

     ho milovat přestala. Dnes to byl jen..kdo?

     Expřítel...exmanžel, vždycky o ní mluvil jako o manželce, jejich soukromý vtip.

     Chlubíval se jí před známími. Dnes o nich nikdo neví./

 

Projel jí mírný záchvěv vzteku.

 

     /Je na ní dnes co obdivovat?/

 

Zadívala se dolů na svý tělo. Zpozoroval její pohled.

 

 

          "Krásná, jako vždycky."

 

     

    /Nesnášela to klišé. Říkal ho všem./

Típla cigaretu o parapet. Pak znovu, jako by to bylo to nejpřirozenější gesto, 

sedla na něj obkročmo, prohnula se v zádech a zasténala.

 

Dívala se mu do očí. A za boha si nemohla vzpomenout...proč...