Závislost

„No tak Pavle.. uklidni se!“ řekl nějaký muž. Kde jsem byl nevím. Všude bylo bílo a já měl připoutané nohy i ruce, ale to nezabránilo, abych se nehorázně třásl. Ani nevím co bylo za den. Možná neděle.. vím jistě, že v úterý jsem byl kalit s kamarádama. Alkohol tekl proudem, brka kolovali pořád dokola a když došlo tak jsem ubalil nové. Kdo jsem? Jsem Pavel a jsem drogový dealer.. v tajné skríši nemám jen trávu. Chcete nějaký kokain, pervitin nebo extázi.. dojděte za Pavlem.. ten má všechno. Jenže problém byl nejspíš v tom, že tenhle džob se zvrhnul a já jsem přestal mojí zásobu prodávat, ale sám jsem dopomáhal k tomu, aby mi pomalu ze skříše mizela. Stal jsem se drogově závislí a možná právě proto jsem skončil tady. Práskla to moje sestra, která sama byla závislačka a kupovala si ode mě koks. Když jsem odmítal prodat dávku, která by stačila na měsíc. Ale to není všechno.. práskla to našim, kteří k mému velkému štěstí jsou na protidrogovým. Jejich synáček je dealer závislí na látce, kterou prodává. Ostuda jak hrom. A právě proto jsem skončil tady. Vydědili mě a nechali vlastnímu osudu. Jsem sám v léčebně. Bez přátel a peněz.